Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMy obyčejní
20. 05. 2009
0
2
682
Autor
Veronica
Hrozný strach a ruce zmrzlé,
žaludek mám na vodě,
co proti téhle době zdrzlé,
vše musím nechat náhodě.
Jistoty a zaručení,
slibují, však pak nic není,
peníze a dovolené,
jsou jen pro ty vyvolené.
Cestovat a Alpy sjet,
my musíme večeřet,
cestovat a nezájem,
a my nemáme na nájem.
Lenošit a slunit těla,
to by každá jistě chtěla,
jíst, neřešit obezitu,
holt přijměme ralitu.
žaludek mám na vodě,
co proti téhle době zdrzlé,
vše musím nechat náhodě.
Jistoty a zaručení,
slibují, však pak nic není,
peníze a dovolené,
jsou jen pro ty vyvolené.
Cestovat a Alpy sjet,
my musíme večeřet,
cestovat a nezájem,
a my nemáme na nájem.
Lenošit a slunit těla,
to by každá jistě chtěla,
jíst, neřešit obezitu,
holt přijměme ralitu.
2 názory
Snad je mi tak trošku tenhle styl blíž..Když se dneska někdo zamyslí,jak to tady všechno funguje,je mu z toho nanejmíň smutno.Mě se pomáhá vypsat a i když se ta situace nezlepší,zlepší se nějak ten pocit ve mě...tak proto to..