Pocity

Řeka se vine jak stříbrný had,

možná jen přeci máš mě rád.

Za ohnivou maskou skrýváš se sám,

nevidíš, že zájem o tebe mám.

Možná je to rozdílným věkem,

ale určitě ne člověkem.

Zajímám se o to, co zajímá tebe,

přestávám hledět sama do sebe.

Možná je to poblouznění pouhé,

já však doufám, že bude dlouhé.

Nevím, zda mě bereš jako kámošku-

nechci na tebe dělat narážku.

Asi hodně se mi líbíš a myslím na to, jak asi líbáš,

a jaké pocity ze mě míváš.

Já musím si v sobě udělat pořádek,

a potom ti vše napíšu na řádek.