Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

já a ty a my

24. 05. 2009
0
0
296
Řeka stojí na místě a listy stromů se nehýbají, ačkoli prudce vane svěží vítr, značící nadcházející podzim.
Rozfoukává mi vlasy, a když poletují ve vzduchu, vydávají tóny, které mi připomínají tvou vůni. Všichni se diví, že mi cigaretový dým voní; je to proto, že to jsou tvé vlasy načichlé kouřem; když někdo v mé blízkosti vkládá bílý váleček do úst, musíš to být ty, ač to Ty nejsi.
Najednou stojíš vedle mě a vidím tvé oči a vlasy a ruce a košili a boty a miluju tě. Možná mě políbíš, když se budu dostatečně snažit; víš, že to se mnou není jednoduchý, protože bych tě nejraději roztrhala na kousíčky a odnesla si je domů po kapsách. Ale teď jsi tady a nejsme ty a já; jsme my a tohle je svět, jakej jsem vždycky chtěla; hladím tvý vlasy a cítím tvé teplo a vím, že tohle musí být navždy, protože už bych nikdy nezažila takové štěstí; a to bych nemohla naplno žít dál, proto tě musím mít pořád u sebe.







Pak se probudím.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru