Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNávrat do dětství
29. 05. 2009
0
0
283
Autor
Terrie
Ona to není úplně pohádka. Každý z nás to zažil, každý měl(nebo má) v dětství svého skřítka. Přeji pěkné počteníčko.
Cink. V hlavě mi náhle zazvonilo. Zvoneček jako z pohádky mi přivřel očka a otevřel mi bránu do fantazie. Do světa dětské fantazie.
Frnk. To byl on! Ten skřítek. Zlý skřítek, co mi kazí ty hezké dny. Nechce abych byla šťastná, nemá mě rád a nemá rád můj smích. Nechce abych měla kamaráda. Kamaráda z mé hlavy, který mým myšlenkám rozumí. Skřítek chce to všechno zničit a zkazit. Chce, abych kamaráda vymazala. Aby nebyl. Žárlivec žárlivý. Pořád mě k něčemu nabádá. Vyplazuje za mě jazyk. Koulí očima. Dělá naschvály.
Bum !?! Kamarád mi zmizel. Kde jsi? Kam si odešel? Kamaráde! Skřítek se pořád směje. Jeho smích se mi vkrádá do hlavy. Do těch nejzazších konců mé mysli. Krade kusy mého štěstí, mých památek, mých vzpomínek. Stále se směje tím hrozným zlým smíchem. Proč? Proč jsi mi zůstal jen ty? Ty škaredý, bláznivý, prolhaný, zákeřný a špatný skřete ! Já tě už nechci. Moje vzpomínky mají být pořád u mě. Neber mi je. Nechci být bláznivá jako ty. Nechci. Zmiz!!
ŠšŠš. Sama sedím tam, sedím tady. Uprostřed velkoměsta, uprostřed těch velkých lesů s nehybnými starými stromy. Sama. Jen ten strašný skřítek zůstal pořád ve mně. Já nejsem přece zlá. Jen se ho chci zbavit. Píská, hraje, zpívá, povídá, vříská, nikdy nemlčí. Vykrádá mé komůrky. Užírá štěstí. Proč nechce abych měla radost? Proč jen to nechce. Pociťuji únavu. Už se nechci s ním hádat. Chci zpátky kamaráda. Ten vždy mlčel. Hezky se usmíval. Byl to on, kdo mě vyslyšel, kdo mi rozuměl. Kam si ho schoval? Kde je? Proč mě trápíš ty pitomý skřete?
Au. Slunce mě pálí do zad a já už nemám sílu skřítkovi něco namítat. Někdo mě volá. Svá očka pootevřu. Nejdu ale jen já. Nesu si ho s sebou. to těžké břemeno. Břemeno, co snad nikdy nezmizí a táhle mě dolů.
Písk.. Nemám prý nikam chodit. Ale já musím, nesmím se nechat přemluvit. Přichází paní, vysoká tak, že na ní sotva dohlédnu. Moje máma. Chci jí vyprávět o tom zlém i o tom hodném. Jakoby ale nevěděla, co jí chci říct. Kouká na mě shora, ale z úst skřítka jsou zase další a další slova. I když zavřu oči je tam. Když je otevřu, volá z dálky. Mami, maminko, já jej nechci. Máma mě utěšuje, říká že skřítka nemám poslouchat. Že jsem si to vše vymyslela. I kamaráda. To ale není pravda. Ne ne. Oni jsou, jsou opravdoví. Maminko, věříš mi? Uklidnila mě, věří mi.
Cililink.. Slunce zalezlo za mrak. Rolnička zazvonila. Ne ten zvonek. Oči opět zavírám, abych zase mohla vidět ten můj svět fantazie. To ta rolnička mě těší. Kamarád se vrátil. Vidím jej. Oba je vidím, stojí vedle sebe. Soupeří mezi sebou o moji přízeň. Nebo snad ne?
Dost! Nechte se, nechte toho. Oba sklopili hlavu. Oči jsem ještě více zavřela, to abych je viděla lépe. Co se to děje? Tváří se tak sklesle. Přišli mi něco říct, soupeřili o to, kdo začne jako první. Kamarád se usmál a začal. Řekl větu, která mě změnila. „Děkuji ti za hezké chvíle a za ta tajemství, která jsi mi svěřila. Teď se ale musím rozloučit.“ Ani se neodvažuji oči otevřít. Je mi líto že odchází. Skřítek se uklonil. Oba zaráz mi vše vysvětlili. Prý je třeba, aby šli zase k někomu jinému, kdo je bude potřebovat stejně jak jsem já potřebovala je. Už jsem dost velká na to, abych se s nimi kamarádila. Rozloučili se. Skřítek se ještě omluvil za všechny ty nešváry co mi prováděl. Přišel ten čas, a já konečně pochopila, že si mám najít skutečné kamarády. Děkuji. V mých vzpomínkách zůstanete navždy a nikdo mi je už nevezme. Byl to poslední chvíle, kdy jsem je viděla.
Ach. Už to nemůžu vydržet. Sluníčko mě znova pálí do očí. Já je otevírám. Otevírám si tím nový svět. A tu bránu dětské fantazie se zněním zvonků zase za sebou zavírám.
Cink. Probírám se. Teď už úplně. A s krásným procitnutím si vzpomínám. Byly to mé vzpomínky na dětství. Vzpomínky které se mi v tomto krásném snu připomněly.