Další ráno v Brně

Další ráno v Brně

Stojím si ráno v šalině, hlavou mi lítají vzpomínky na předešlý večer, a sleduju všechny ty vykulené tváře, co se snaží dostat do práce. Koukají, s očima ještě zalepenýma, nesměle kolem sebe a doufají, že nikdo nevidí to, co se jim odehrává v hlavách. To bychom se místy i divili, čeho jsou ti lidé schopní. Samozřejmě jen v jejich představách, že. Protože navenek jsou tiší a mírní jako pěny. Z těch vážných ksichtů je mi zle.

Jo, včera, to byl zas jednou pěkně povedený večer. Matně si vybavuji konec, ale většinu si pamatuji. Levá tvář mě pálí, ani nevím proč, a kolena mám celkem slušně sedřená. Neštípou, takže to neřeším. Znovu zkontroluji čas, ale když vidím, že už teď mám skoro půl hodiny zpoždění, je mi to takovým podivným způsobem úplně jedno. Ale stejně bylo nejlepší, jak došla Ina a dotáhla sebou toho jejího šaška. Chudák kluk. Zamilovanej a ona ho přímo před nosem podvádí. Bylo fakt nenápadný, když se ''náhodou'' vytratila s Romanem a čirou náhodou se vrátili zaráz s potutelnými výrazy. Kdyby se ti magoři aspoň vrátili každý zvlášť. A vůbec, sex na veřejných záchodcích by měli zakázat. I když... To bychom přišli o celkem fajn alternativu. Hehe, mno nic.

Stejně by mě zajímalo, kdy se tam objevil Lukáš, vůbec jsem nepostřehla, že přišel. A ani mě nepozdravil. No co no, asi se ještě zlobí, že jsem mu neodepsala, když mě zval na rande. Nebo je to kvůli tomu flirtu s Petrem? Ale ne, já vím, jasně, nejlepší kamarádi, ale tak... Že by byl chlapec citlivka? Snad ne. Ale roztomilý by to bylo.

Stejně,... Kristýnce to moc slušelo. Jako blondýnka je o moc... Jak to říct? Křehčí? Vylezly jí hnědý kukadla a celý obličej se jako by zjemnil. No kočka je to prostě. A ještě jak trošku přibrala, tak už to není taková vyzáblina odporná. Vyklubalo se z ní nádherný štěňátko. Jen kdyby si jí ten dement vážil, no. Ale tak, on na to časem příjde. Až ho nechá kvůli někomu, kdo si jí váží a nedělá z ní blbce. Třeba Kamil, ten po ní pořád kouká, dokonce bych řekla že i jinak, než by měl. Snad si toho ten její kašpar nevšimne. To by Kamča asi nerozchodil. Nechápu, proč jsou chlapi v tomhle takový magoři. Jako by to bylo tak šílené, kdyby si Kristýnka s Kamilem vyšli. Nechápačka vůbec.

Zastávka Branka

Jééé, pomaleji už by to nešlo?! S takovou bych tam byla rychleji na nějaký lamě. Divný, že mě ani nebolí hlava. Cože se to tam vlastně pilo? Hm, Terezka donesla Semtexy, to vím, těmi to začalo. Byla mi podivná zima, vlastně ani nevím proč, ale s Tomášem za zády už mi bylo líp. Ještě že má velikost XXX..., kolik že těch X tam má? Tři? Nebo jen dvě? Ach jo, to přemýšlení tak bolí. No nic, hlavní je, že když mě obejme, nejsem skoro vidět. Heh, no jo, aspoň že to jsou svaly a ne tuk, plavat by se mi v něm nechtělo. Hehe.

Hm, Ina dotáhla Tequillu, tuším, že byla zlatá, ale nevím přesně. Jako vždycky sebou táhla i pomeranče a slámku se skořicí. No jo, Ina, to je kalič, jak má být. Hehe. Co dál? Hm,... No kluci tam měli nějaké lahváče. Nechápu, jak to mohli pít nevychlazené. Vždyť je to humáč i vychlazené, natož pak teplé. Pivo z flašky. To kdo vymyslel, byl fakt magor. Ale taková vychlazená, čerstvě natočená dvanáctka v poledním slunci na zahrádce. Hmm. To je panečku,... slast.

Ale Romana bych s tím vínem vážně zabila. Tentokrát dotáhl Modrého Portugala. Což o to, typ vína ujde, ale proboha proč to musí pořád kupovat v Tescu?! Nepochopím. Kdyby řekl dopředu, zajela bych k dědovi do sklípku a uškemrala bych si jednu lahvinku z jeho archívu. Posledně jsem tam objevila Veltlín z roku 1964! Ale tu mi nedal, protože jak jsem mu ji donesla ukázat, tak začal řvát, že to víno pamatuje jeho maminku a to nejde, abych si ho vzala. To, že pamatuje jeho mamku totiž znamená skoro totéž, jako když se prohlásí, že Ježíš proměnil sůl v zlato. Zázrak. Což je pro mě totéž jako ta kouzelná věta, co používá otec, totiž: ''Jestli se toho dotkneš, pracky ti kladivem urazím!'' Ještě že mě to víno nenutil moc dlouho. Nevím, chlapi asi nějak baví, když holka řekne ne. Jako by říkala ano. Tím víc naléhají. Kdybych chtěla, tak snad řeknu ano, no je tak?! Nechápu...

Zastávka Vozovna Komín

Aaaa! S takovou do té práce radši poběžím. Proč se ta šalina dneska tak nehorázně vleče?! Jako by věděla, že spěchám. Vážně by těm lidem měl někdo říct, aby se tak pitomě nešklebili. Nechápu, co z toho mají.. Takový vážný obličeje, proč? Akorát je mi z nich na blití. A hele, támhle se asi něco stalo. Proč je tu tolik policejních aut? To zas nějakej magor srazil jinýho magora. Klasika. Ale tamhle toho týpka znám! Počkat, není to,...

Zastávka Konečného náměstí

Kouknu, co se tam stalo. Aspoň zjistím, co tady dělá.

,,Rozejděte se, není tady nic k vidění,'' oznámil jeden z policistů a snažil se donutit dav, aby kousek poodstoupil.

Půjdu trochu blíž, cestou nejmenšího odporu. Třeba se mi podaří dostat se těsně před záteras.

,,No tak lidi, opravdu tady není nic k vidění,'' zazněl další, poněkud zoufalý pokus policisty o klid.

,,Tak nám aspoň řekněte, co se stalo, ne,'' ozvalo se poblíž a všichni začali svorně přikyvovat.

,,To nesmím paní a ani to neudělám,'' odvětil na to strážník.

,,Andělíčku, můj strážníčku, opatruj mi mou dušičku,'' odříkávalo dítě na okraji davu a tisklo svou uplakanou tvářičku matce k nohám.

Co se to tady, sakra, stalo? Ježiš a co tady dělá Adam?? A proč je celej ubrečenej? Ještě nikdy jsem ho neviděla takhle smutnýho. Půjdu se zeptat, co se stalo.

,,Nebuďte nelida a řekněte nám, co se stalo,'' prohlásil pán někde mezi lidmi a všichni okolo souhlasně zamručeli.

,,Povídám, že nesmím, pane, a ustupte laskavě trochu dál, není tu nic, co byste musel vidět,'' opáčil strážník a znovu se pokusil první řadu trošku zahnat zpátky.

Adame? Adi, tady jsem, koukni. Ale né, tady, za tou paní, co vypadá jak tank.

,,Prý tu byla havárka! Rozmlátili se tady nějací mlaďoši,'' ozvalo se z opačné strany a všichni kolem utvořili jako na zavolání kolem dotyčné paní kruh,'' Prej se tu rozflákali někdy nad ránem, všichni mrtví, až na támhle toho,'' pokračovala postarší dáma a ukázala směrem k Adamovi.

Cože? Ale vždyť Adam byl celej večer se mnou! Tak jak se mohl vymlátit s autem? To je divný. Tak sakra babo, uhni, chci k němu.

,,No, já to slyšela, byla jsem hned za ním, když to vyprávěl těm policajtům. Prej byl nejstřízlivější, tak řídil. Ale museli vypadat, to vám povídám. Ta holka, co seděla vedle něho, to odnesla nejvíc. Na místě mrtvá. Vypadala strašně, když ji odstřihávali z auta. Ale řeknu vám, pěkný děvče to bylo, to se musí nechat. To já v jejích letech nebyla ani zdaleka tak hezká,'' pokračovala paní s vyprávěním a očividně si užívala pozornost lidí kolem.

Ale Adam byl celej večer se mnou, do prkýnka práce! Vždyť jsme pak odjížděli spolu! Ptal se, kam chci hodit, ale myslím, že mu bylo jasný, že chci k němu. Kam jinam taky, když měl ten svůj šíleně sexy kukuč a voněl tím parfémem, co dostal ode mě minulý týden k svátku. Ještě na mě spiklenecky mrknul, jako že je mu všechno jasný. Tak jak se dostal sem? Musím jít k němu, zjistit, co se to tady sakra děje. přinejhorším ho obejmout, aby už konečně přestal brečet. Nechápu, kde se to v něm bere. Vždycky byl tak pohodovej, pořád se jen smál. Teda aspoň co ho znám a že už ho znám nějakej ten pátek.

,,A jak se to vlastně semlelo, paní, to taky víte,'' optal se jí jeden z pánů, co stál hned po její levici.

,,Inu, byli prý někde pít, však se koukněte támhle, co je tam prázdnejch flašek. No a jeli prý celkem rychle, když do nich zprava napálilo to nákladní auto. Člověk by řekl, že náklaďáci ráno nejezděj. Ale tenhle prej řídil celou noc, aby mohl Brnem projet ještě z rána a vyhnul se tak kolonám. No však víte, jak je to teď tady problematické, všude se něco kope, samé objížďky, stačí se rozhlédnout,'' pokračovala ve svém vyprávění a dramaticky rozhazovala rukama.

,,Dejte mi už pokoj, do prdele, já ho prostě neviděl! Neviděl jsem ho no, tak mě třeba zastřelte, ale on měl vážně zhasnutý světla,'' ozval se z nenadání Adam a evidentně ztratil poslední zbytky trpělivosti.

Ježiš, Adi, copak se děje? Proč pláčeš? A, pro Boha, proč jsi celý od krve?

,,No tak se uklidněte, pane Japočka, nikdo Vás neobviňuje,'' pokoušel se ho uklidnit strážník, co stál nejblíž a něco zapisoval.

,,Nebudu klidnej, kurva, vždyť vám říkám, jak to bylo, to je tak zatraceně těžký mi věřit,'' rozčiloval se dál Adam a rukama si vjel do vlasů.

Adi? Slyšíš mě? Co se tady stalo? Tak Adi, slyšíš? Adame!

,,Pane, Japočka, uklidněte se, prosím, zbytečně se rozčilujete. Pojďte, pojedeme radši na stanici, tam se uklidníte a všechno se srovná,'' zkoušel to strážník znovu.

,,Srovná? Srovná,'' začal skoro řvát Adam.

Adi, copak mě neslyšíš? Proč tady tak vyvádíš? A proč je támhle moje kabelka?!

,,Vždyť je mrtvá, ty idiote! Jak se to jako srovná, co?! Jedinej člověk, co pro mě kdy něco znamenal, je mrtvej, chápeš to vůbec? Ne, ty si tady jen tak stojíš, čumíš na mě a machruješ. Bych chtěl vidět tebe, kdyby ti umřela těhotná přítelkyně, ty,... ty,... ty magore jeden,'' rozčiloval se dál Adam a obličej mu začal nabíhat do rudých odstínů.

Tak vysvětlí mi tady sakra někdo, co se děje?!

,,Mohli jsme mít rodinu, teprve včera jsem zjistil, že je těhotná. Proč mi to sakra řekla až včera?! Mohli jsme být už dávno spolu. Celou dobu to tajila! Chápete to?! Lhala všem kolem sebe! Včetně mě! Jako by se bála, že je nebudu chtít! Blázínek jeden bláhovej. Vždyť já ji miloval už od první chvíle. Ty její nádherný oči... Tak proč mi to prostě neřekla?! Proč čekala, až jí to bříško půjde vidět?! Tak proč,'' křičel Adam takl, že přeřval i tu babku, co vyprávěla jeho a příběh, a ta na něj teď nevraživě hleděla.

Ale Adi, vždyť já ti to chtěla říct! Tisíckrát jsem si tu scénu přehrávala v hlavě. Pokaždé, když jsme byli spolu sami! Hned jak jsem to zjistila! Přísahám! Ale copak jsem mohla? Copak to šlo, když se kolem tebe motala Simona?! Přísahám Bohu, tenkrát jsem se na ni málem vrhla, když mi řekla, že spolu chodíte. Bylo mi zle při představě, že je s tebou každou noc. A ty jsi vypadal tak šťastně! Tak Adi, koukni se na mě, slyšíš?! Koukni se na mě, povídám! Pořád ještě můžeme být rodina! Vždyť koukni! Bříško mi krásně roste.. No tak Adi, podívej se na mě,... prosím!

Zpoza rohu vyjelo černé auto a svým majáčkem ozářilo tváře všech přítomných. Nastalo ticho. Z auta vystoupili dva pánové, oblečeni do košil a kravat, a kráčeli přímo do středu dění.
,,Zdravím, Jiří, volal šéf, že tu máme někoho převzít,'' pravil ten menší z nich a vytáhl služební odznak.
,,No to je dost, že jste tady. Už na Vás čekáme. Tady ho máte,'' odpověděl strážník, co se dohadoval s Adamem a ukázal na něj.
,,Podplukovník Pláteník, těší mě,'' natáhl ruku ten vyšší z dvojice a potřepal Adamovi rukou, ,,pane Japočka, zatýkám Vás za neúmyslné zabití pod vlivem alkoholu. Budete muset s námi,'' pokračoval s absolutně ledovým klidem a ukázal mu svůj odznak.

Adi! Proboha! Co se stalo?! Koho jsi zabil?!! A proč se na mě ani nepodíváš?!

,,Já ji nezabil! Neviděl jsem ho! Přísahám! Pro Boha, copak mi tady nikdo nevěří,''vykřikl Adam zoufale a nastavil pěsti k sobě. Podplukovník mu nasadil želíska a nevěřícně si ho změřil pohledem.

,,Pane Japočka, Vy se nám snad divíte? Vždyť máte v krvi přes dvě promile ještě teď a to už jsou od doby havárie skoro čtyři hodiny! Pojďte, zbytek vyřešíme na stanici,'' pravil ten vyšší a odvedl Adama k autu.

Adame!

,,Rozejděte se, vážení, tady opravdu není nic k vidění,''ozval se jeden ze strážníků, zatímco černá Audi zatáčela za roh ulice.