Úvodník od autora DanielRagín

Život? Život!
Život je práce, jen pracovním nasazením je možné život žít plnými doušky a vstřebávat všechna potěšení z něj. Každý si pamatuje loučení v deváté třídě, jak pro nás končil svět a jak jsme si nedokázali připustit myšlenku na nové kamarády. Po maturitě jsme již doufali, že začneme život na koleji a budou z nás Orwellové, Verleni. Budeme ta nejbeatnější z beatnických generací a…
„Tak pane Ragín“ zvolal na mě děkan procházející aulou. Nechápavě jsem k němu vzhlédl a bylo to tam. Ta neskutečná radost, že mě dostal, ten pocit zadostiučinění. „Končíme. Po přednášce se stavte u mne v kanceláři!“ procedil mezi zuby. Odpoledne jsem již nebyl studentem.
Co niní? Co dělat? Pracovat? Sakra! Za půl roku jsem nastoupil do práce, pěkná modrá fabrika. Teplá a čistá kancelář. Monitor mířící mi do očí! „Hmm, pěkný!“ utrousil jsem při prvním ohledání své situace.
A tak jsem byl uvržen do každodenního ukrajování času a vyhlížení k víkendu. Konec lákání doktorandek na pokoj, konec povalování v parku s červeným vínem, konec nihilizmu. Teď již koloběh a rutina. Rychle si pořídit první auto, byt, televizi, dovolenou, psa, první dítě, manželku, druhé dítě, první rozvod, druhé auto…
Až jednou nastane tma!