Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCyberHnus
29. 06. 2009
0
0
432
Autor
metacity
Chce se mi chcát. Fakt zlo. Dost nerad vstávám, už vidim konečně dveře. 10m přes brutálně studenou chodbu je daň za společné WC na chodbě. Bohužel vidina dvěří se náhle ztrácí a nahrazuje jí vidina stropu a zhasnutého osvětlení. Ano povedlo se mi zamotat se do kabelů které pokrývají podlahu. Zvedám se ale není to tak snadný, druhou nohou jsem vjel pod kabely tak že kdybch chtěl bych to neudělal. Zoufalá situace člověk na pokraji zoufalství dvěře 30cm blízko a přitom těch 30 cm je dálka která není jen vzdáleností je to celá série úkonů z nichž každej je tak banální. Všechny dohromady jsou skládačkou slibující trápení zejména člověka který věří tomu že musí tam kam jde.
No dobrý jentak-tak jsem se osvobodil a se zrychlením V7čky překonávám nekonečných 10m a naplňuji svoje předsevzetí.
Je zajímavý jak člověk v takových chvílích dokáže vykonat neuvěřitelný věci. Vracím se. Po zápasu jsou známky všude. V rohu bliká nejdražší switch co jsem kdy měl. ProCurve mezi 5 domácích PC je to parádní kousek. Pěkně bliká. Jdu si lehnout, spánek se dostavuje hned.
Tentokrát je to parádní psychotripní akce. Kabely celýho pokoje se propojují se všemi věcmi tak že kopírují souvislosti jejich vzniku a umístění v prostoru mého malého bytu. Nejprve se vytvoří klec "vnějších událostí" která se postupně zahušťuje směrem dovniř ale taky částečně ven ale to jen neparně jako malé kořínky které jsou na konci spojeny s realitou.
Uvitř už je všechno pospojováno a já uprostřed toho všeho jako kdybych do procesu vůbec nepatřil. Procesy se uklidňují. Probouzím se, znovu se probouzím znova...
Začínám vnímat jistou spojitost mezi sebou a okolním prostorem, ve skutečnosti nic nepřestalo, jen já jsem přestal vnímat prostor ve chvíli kdy vnítřní prostor obsáhl vše co bych mohl ještě vnímat. Nyní i já jsem vnitřní prostor.
Znovu jsem se probudil. Bohužel jsem se pochcal. Jdu se aspoň vysprchovat.
V rohu bliká nejdražší switch co jsem kdy měl. ProCurve mezi 5 domácích PC je to parádní kousek.
Pěkně bliká.
No dobrý jentak-tak jsem se osvobodil a se zrychlením V7čky překonávám nekonečných 10m a naplňuji svoje předsevzetí.
Je zajímavý jak člověk v takových chvílích dokáže vykonat neuvěřitelný věci. Vracím se. Po zápasu jsou známky všude. V rohu bliká nejdražší switch co jsem kdy měl. ProCurve mezi 5 domácích PC je to parádní kousek. Pěkně bliká. Jdu si lehnout, spánek se dostavuje hned.
Tentokrát je to parádní psychotripní akce. Kabely celýho pokoje se propojují se všemi věcmi tak že kopírují souvislosti jejich vzniku a umístění v prostoru mého malého bytu. Nejprve se vytvoří klec "vnějších událostí" která se postupně zahušťuje směrem dovniř ale taky částečně ven ale to jen neparně jako malé kořínky které jsou na konci spojeny s realitou.
Uvitř už je všechno pospojováno a já uprostřed toho všeho jako kdybych do procesu vůbec nepatřil. Procesy se uklidňují. Probouzím se, znovu se probouzím znova...
Začínám vnímat jistou spojitost mezi sebou a okolním prostorem, ve skutečnosti nic nepřestalo, jen já jsem přestal vnímat prostor ve chvíli kdy vnítřní prostor obsáhl vše co bych mohl ještě vnímat. Nyní i já jsem vnitřní prostor.
Znovu jsem se probudil. Bohužel jsem se pochcal. Jdu se aspoň vysprchovat.
V rohu bliká nejdražší switch co jsem kdy měl. ProCurve mezi 5 domácích PC je to parádní kousek.
Pěkně bliká.