Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seUž dávno ne..
09. 07. 2009
0
0
317
Autor
Dandísek
Každý máme životní strasti. Děláme chyby a jsme z toho v pasti. Dělat chyby a mít z toho potíže. Je to jako mít ve vězení mříže. Z Vězení chceš utéct a změnit život svůj, ale co když se to zhatí?? Za chyby se platí a je to problém tvůj. Zranila mě moje blízká oproti ní jsem jen bytost nízká. Chtěl jsem jí to oplatit. Taky jsem to udělal. Ponížil jsem jí a ztrapnil. Nejhorší však je, že jsem jí tím ztratil. Na tohle já doplatil a svým trápením sám sebe špatně obohatil. Omluvit bych se chtěl, jen kdybych nebyl srab a trochu na to měl. Vidím tě, jak jsi smutná, omluva je nutná. Ty jsi ta holka s kterou jsem si toho tolik sliboval, ve všem jsem tak chyboval a pak toho litoval. Já tě tolik miluji a tolik jsem miloval. Tak, co to ve mně hrklo, co já to udělal. Nemůžu se ti podívat do tvých hezkých očí. Vidím tam své chyby a pak se stane, že já a mé srdce brečí. Myslím na tebe nocí i dnem. Být zas s tebou to je mým snem. Vím, že to nejde vrátit, jak já to mohl tak moc zhatit??..! Vidím tě a chce se mi brečet, nevím co ti mám říct jak to podat, třeba na kolenou klečet. Já si tě nezasloužím, přináším ti jen trápení tolik bolesti a zmatení, kdyby šel vrátit čas změnil bych své chování a víc věřil v nás. Chtěl bych strávit znovu s tebou tolik hezkých chvil, třeba chvíli ve snu, abych dobrý pocit měl a trochu toho využil. Toto dlouhé odloučení je pro mě mučení. Chceš být jenom přítelkyně a být v pohodě ,jenže tím se v mých citech ,už vůbec nic nezmění. Nedokážu ti říct , vše je ok , už tě nemiluji. Možná ti to vadí, ale to co k tobě cítím, toho rozhodně nelituji. Omlouvám se za své chování. Chovej se ke mně, jak chceš, já si to zasloužím a nic ti v tom nebrání.