Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jen jedna ze všech možných cest....

18. 11. 1999
1
0
1253
Autor
Tanizaki

až se stydím... musela jsem to zlehčit...

"bez tebe ztrácím čelo hladký bez tebe zebou jinovatky bez tebe hořím... ale mrazem bez tebe padám zpátky na zem bez tebe sloužím... nevím komu bez tebe tvořím kámen v lomu bez tebe jenom trošku blednu bez tebe kráčím nahá v lednu bez tebe žiju... Ale s tebou? Kam že to všechny cesty vedou? Bez tebe? S tebou?" --- "Tak Dost! Mlč už... víš? Poslouchej přece... neslyšíš? Klepou... sebou... pod ozvěnou... (nemají strach... že je... sjedou...?)"
Jean
23. 11. 1999
Dát tip
Smutnění... Ale krásný smutnění. Bejt egoista a hnusák, tak už bych ti v životě nepřál štěstí. Ale "šťastný básničky" jsou taky dobrý, tak neplač...

B.Ezejmenij
23. 11. 1999
Dát tip
Pjekný ...
Bez tebe ... bez tebe nežiju
a s tebou ... a s tebou umírám

Krytyk
18. 11. 1999
Dát tip
Opravdu jsi ten závěr rozdrtila, ale začátek to je nnádhra :-)))

Bibša
18. 11. 1999
Dát tip
Tani, takový valčík smutnění ... bude líp. O víly se vždycky někdo postará !!!

Ten konec se mi ale líbí. Má něco do sebe ... takový ten rozpor sama v sobě. Vím, co by mělo, ale nechci.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru