Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

HORA

01. 08. 2009
0
1
387
Autor
sudruchh
A hory mlčia. Záhadne sa dívajú na mňa. Chvíľami zastreté závojmi pár, inokedy prežiarené Heliom. Ešte stále mlčia, ale sú tu Odjakživa, naveky. Smútok i radosť, farby aj temno. Vzduch bez pachu, no predsa cítiť sviežosť a rešpekt zároveň. Stále mi hory nič nepovedali. Bez pohybu len existujú. Nežijú. Aj tak majú svojho ducha v sebe a odovzdávajú energiu. Často premýšľam, či to ma celé význam, no keď sa dívam z okna električky, vždy pochopím, je to silnejšie ako ja..

1 názor

sudruchh
01. 08. 2009
Dát tip
..ono to bolo vo veršoch, ale nejako mi to sem uložilo len do riadku, tak som to dal do riadku jako úvahu...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru