XVI

krásné dobré ráno, právě jsem si vyřídila telefon, jeden bezvýznamnej, možná až moc důležitej, nebudu tu sama, i když nejsem, mám tu vás a taky mícu a holky a zbytek havětě, tý společnosti, kerou mi tu dělaj, tý společnosti, kerou miluju, kerá se ovšem už neslučuje s tou, do kerý se chystám, chystám se vstoupit do fronty, a čekat, čekat, až se uráčí vzít mě na řadu, abych mohla poslat psaní, že jako fakt mam zájem, obrovskej zájem dál na sobě pracovat, a taky pracovat pro vostatní, jsem velmi schopná, a tak budu dělat vše proto, abych vám vyšla vstříc, protože prachy jsou potřeba, a bez prachů se nedá žít, za prachy si koupim stovkový redvajtky, a když sem za pokladnou u tý milý pani, tak ona mi chvíli nerozumí, pak se otočí a hledá, až objeví krabičku, na kerý je napsaný red end vajt a jí to docvakne, tak ji vytáhne a kasíruje po mně nehoráznou sumu, kerou jsem i nejsem ochotna zaplatit, kerou ale zaplatit musim, omlouvám se za to, že je to tak strašně dlouhý, protože vim, že vy nemáte rádi takový dlouhý texty, nevim proč, ale semka ste se možná už ani nedostali, no tak si tu omluvu domyslete hnedka na začátku, hoj hoj hoj! zdravím a ještě jednou přeju krásné ráno! to nejkrásnější, které vůbec ve vašem životě může být...

---