XIII-vzkazník z rána od křineckých skal

právě jsem se věnovala vlnovýmu drímingu, seděla jsem tam nahoře, nechala jsem pavučinu vlevo nad mou hlavou, ať si tam v klidu roste dál a potom jsem se zakoukala přes dřevěný tyčky dolů na keř, byl obsypán žlutými květy, jistě krásně voněl, kdysi, teď už na to není ta správná doba, je přežitej, chudák, možná tam ale přežitej roste jen tak, už pro nikoho, už pro žádný nosy a sosáky a vim já co ještě. je přežitej. a toto byla hlavní myšlenky dne, a proto ji vám posílám. helou!

---