XV

dnes jsem se vracela zpět, byla zima a já jsem se vrátila na okamžik, na pár okamžiků tam k tý škole, hnusný, pitomý, zatracený, bloudila jsem kolem ní, byla zima a ta mi procházela až do morku kostí a sžírala mi mozek i to, co po něm zbylo, vzduch, prázdno, a tam jsem tehdy ztratila sama sebe, nebo si to aspoň myslím, tehdy v tý době jsem byla ztracená pořád, stále a ve všem, a to, že jsem bloudila kolem náký školy, kde mi to nepatřilo, to byl jen střípek celý tý zasraný mašinérie... bloudila jsem mezi prolejzačkama, furt byla zima, ale to už byl jinej střípek, ale bylo to to samý místo, stejně podělaný jako to předešlý, a taky jako to předpředešlý, a jako to budoucí a předbudoucí i to, co následovalo potom. vlastně to nebyla ta škola, kerá byla zatracená, to byla jiná ta zatracená, to bylo tehdy, když jsem přijela krtkem na anděl jako každý jiný den od určité doby, pak jsem si poslušně stoupla na zastávku tramvaje, kerá mě tam měla zavízt, ale co z toho, řekla jsem si, a nastoupila sem do jiný a jela sem pryč, jako každý jiný den od jedný doby, jela jsem pryč do prahy, mé milované prahy, tehdy milované... až k zbláznění, dnes již nenáviděné a přežité. sedávala jsem v hospůdce v okolí prahy, cítila jsem se zcela šťastna, na stůl růži mi dali, a místo abych psala svou povídku, lenošila jsem pohříchu hledě na mandelinku spící v růžovém kalichu... tolik apollinaire a úryvek z pásma.. a tramvaj dál jela tou chmurnou prahou pod šedivým nebem a já jsem pokračovala dál v lenošení, až jsem v těch achátech svatovítských zřela zděšena své vlastní rysy.. na smrt smutna... apollinaire se mi stále vrývá do myšlenek, a stále překrývá tu chmurnou šedivou prahu pláštěm ještě chmurnějším a šedivějším... a tramvaj dál jela ... až na konečnou, a já jsem vystoupila a šla jsem... bylo to za úsvitu, a šla jsem až tam, kde jsem na tvůj hrob položila kytici zeleného vřesu a rozkvetlé řeřichy, a pak jsem se zastavila a začalo pršet, tak jsem se šla schovat pod čekárnu na zastávce, ušla jsem asi dva nebo tři úseky, a teď jsem musela čekat, protože pršelo... byla to busová zastávka... do prdele s tím vším, za to může ta zima dneska.

---