Ptám se sám sebe

Ptám se sám sebe

Kolik je na světě lidí,
kolik je pro ně cest?
Kolik z nich je správných,
kolik na ně svítí hvězd?

Lžeme si do prázdých očí,
neptáme se sami sebe.
Haníme svojí vlastní existenci,
až z toho občas zebe.

A tak ptám se sám sebe,

kolik je na světě lidí,
kolik z nich je zlých?
kolik bohů je vidí,
kolik z toho je v očích mých.

Řežeme se ostrým střepem,
sami sebe shazujeme,
a v zádech s rudým srpem,
okolo ohně tancujeme.

a právě proto se zase ptám (sám sebe),

kolik je na světě pravdy,
kolik z ní máme v sobě,
kolik pustíme do světa,
kolik z ní zůstane v hrobě?

Lžeme si do prázdých očí,
neptáme se sami sebe.
Haníme svojí vlastní existenci,
až z toho občas zebe.


Útočíme, nebráníme,
ztrácíme a nehledáme.
utíkáme, zůstáváme,
končíme a nechápeme.

A tak ptám se Tebe:
ptáš se taky někdy sám sebe?