Poslední dopis

Má další oběti,
    vím, že tento dopis Ti přináší velice nepříjemné zjištění a možná Ti způsobí menší šok, ale musím Ti oznámit, že Tě zítra hodlám zabít.
    Jistě si teď myslíš, že se jedná jen o jakýsi nejapný žert.
   "Cože?" nebo "Co je tohle za blbost?" říkáš si teď.
    Věř mi, že já v žádném případě nežertuji. I když by se mohlo zdát, že tyto řádky nyní čte více lidí, není tomu tak. Tento dopis je určen právě Tobě, a proto ho vidíš jen ty. Vše se dá zařídit.
    Mimochodem, abych nezapomněl, měl bych se také představit. Nyní se jmenuji David Goodman; alespoň podle mého falešného pasu. Jméno ale není podstatné, pro Tebe je v těchto dnech důležité, že jsem nájemný vrah a Ty jsi můj terč. Zjistil jsem si o Tobě vše. Mohu dokonce říci, že Tě znám více, než Tví nejbližší příbuzní. Vypracoval jsem si dokonalý psychologický profil Tvé osobnosti, zjistil jsem si podrobný životopis, pozoroval jsem Tě v soukromí, znám Tvé zvyky, zlozvyky, chování, záliby, ale i touhy a komplexy. Je to pro mne důležité a zároveň to je můj způsob práce. Mezi svými kolegy jsem znám jako "ten ze staré školy", a přiznám se, že jsem na toto přirovnání hrdý, protože to znamená, že ctím a dodržuji určité vyšší principy a hodnoty.
    Možná s tím souvisí i tento dopis. Píši každé své oběti. Jsem totiž přesvědčen, že na smrt se musí člověk připravit. Musí si vypořádat své věci a rozloučit se se svými nejbližšími. Zároveň Ti tak dávám určitou šanci, jakousi možnost obrany nebo útěku. Pravděpodobně jsem korektnější než sama Smrt, která mnohdy přichází bez ohlášení.
    Vím, že jako nájemný vrah Tě příliš nepřesvědčím o své morálnosti, ale mohu Ti, jako starý zkušený zabiják, slíbit, že smrt, kterou přináším, je rychlá a bezbolestná.