Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Úsměv

07. 09. 2009

552

Autor

Endila

Usmívám se všem stínům,
co na nebi jsou,
že ač měly by se sebevíc k dílu,
slunce se nedotknou.

Usmívám se všem stínům,
co v srdci mém jsou,
že ač vyhloubily by do něj díru,
duši nepozřou.

Usmívám se všem stínům,
co zemi brázdí,
že ač měly by sebevětší sílu,
nepřipraví ji o špetku krásy.

A nakonec všem obrům,
jejihž stíny na zemi dopadají,
že ač byly by sebevětší,
nikdy nezastřou cestu k dobru
dobrým lidem,
jež vždy ji najdou, vždy poznají.

2 názory

amanda rybová

13. 11. 2009

Dát tip

Je hezké číst hezké věci, ne smutné nebo depresivní.. ale ty víš, že tohle se mi na tvých dílech líbí. trošku se ztrácím v poslední strofě, nevím, zda ji úplně chápu po rytmické stránce. fakt to zní skoro jako modlitba. :-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.