Co by

Co by se stalo, kdyby smrt mě chtěla?

Kdybych jí jednou v noci u mě zřela?

Řekla by mi jen dvě slova víc nic.

Bylo by to:miluji tě! A já bych plakala nevěříc.

Šla bych s ní nocí, někam pryč,

dala bych jí od své duše rudý klíč.

A ona by se smála a svázala mi ruce

A pak mi do nich dala černých růží tucet.

Našla bych možná lásku v její lůně,

lákala mě její hříšná, svůdná vůně.

A ona by se smála a líbala mi břicho

a do mě by pronikalo to chvějící se ticho.

Věřila bych jí, jako věřím své matce.

Tančila bych s ní peklem, leč jenom tak lehce.

A ona by se smála a hladila mi ňadra,

a já bych už konečně, navěky zvadla.