Do štěstí nezasvěcená

Chci jak sen žít, v noci se zjevovat jen.

Chci jak měsíc na noční obloze změnit se v den.

Chci v nářek slz proměnit smích.

Chci ledové duše roztát jak loňský sních.

Chci s vodou plout pryč, leč nebýt bezejmenná.

Chci naslouchat lidem a nebýt tak stejná.

Chci přimhouřit oči v silné sluneční záři.

Chci vědět proč se krev ve mně vaří.

Chci možnosti své v budoucnu znát.

Chci vědět jak smrti se mám vzdát.

Chci možná tobě patřit na život celý.

Chci zeptat se temnoty proč lidem v srdci velí.

Chci konečně osud svůj změnit hned teď.

Chci zbourat v duších tu kamennou zeď.

Chci vědět kdy slunce v čerň se změní.

Chci vědět proč najednou radost v mích očích není.

Chci vzbudit se z reality s úsměvem v tváři.

Chci vykřiknout ze snění v sivé luně záři.

Chci smyslně, naplno vášni se prodat.

Chci v myšlenek bouři odpověď shledat.

Chci skočit dolů a skončit všechno trápení.

Chci vědět proč tak dobře znám to smrti vábení.

Chci najít svůj svět a nebýt jenom osamocená.

Životem pluji, do tajů štěstí nezasvěcená.