Temná duše - 3 - Chesterův spojenec

Chester prudce otevře oči. Jeho tělo se probudí ze snu, z velice živého snu. Vzbudí se i prudká bolest – hlavně ve spáncích a v hrudníku. Posadí se na stůl, na kterém ležel. Z hrudi mu vyčuhuje černá dýka. S vykulenýma očima se na ni zadívá. Není schopen slova. Má v sobě démonskou dýku a není mrtvý? Že by mu vážně nelhal? Beze slova pozvedne ruku, ale zastaví se těsně nad koncem dýky. Z rány už ani nevytéká krev. Zaschla na jeho bledé kůži. Polkne. Tohle prostě musí zvládnout. Dunění ve spáncích pomalu odcházelo. Pevně zavře oči a chytne za konec dýky. S výkřikem statečnosti – nebo si tu statečnost jen namlouvá? – si ji vytrhne z hrudníku. Žebra, ve kterých byla zaseknutá, opět zakřupou. Tenhle zvuk asi uslyší ve snech ještě hodně dlouho. Odhodí ji někam do rohu temné místnosti. Zatracená upírka, debilní démon. S povzdechem skloní hlavu na svůj hrudník. Trochu ho překvapí, že tam stále má hlubokou ránu a ani z ní neteče krve. Měl tušit, že když se pustí do boje proti upírům a stane se z něho Lovec – jak upíři nazývají lidi jako on – , bude se setkávat s hodně zajímavými a přitom divnými věcmi a situacemi. Mohl už být mrtvý. Přejede si rukou ve vlasech. Ale přece žije a to je nejhlavnější. ,,Pokud nechceš, aby ti kdokoliv koukal do žaludku, Chestere, na stole v obýváku máš lék. Tkáň ti rychle sroste a do půl hodiny budeš jako nový – i když při tvé kondici to bude možná dříve. Tedy tvůj hrudní koš – bude jako nový,“proplete se ve tmě něco malého a černého a usadí se někam do rohu. Chester se podívá tím směrem. ,,Měl jsi pravdu, že se mě chtějí zbavit. Ale netušil jsem, že na mě přichystáš něco takového, jako je přežití vlastní smrti,“ ,,A stálo ti to za to? Jaký výraz měla Zie, než se tvoje duše vrátila zpět?“ Chester se uchechtne. Opravdu velice temně, žebra mu zase zapraskají. ,,Ten pohled budu mít ještě dlouho před sebou,“sleze ze stolu, ale stejně pořád nechá svůj pohled mířit někam do tmy rohu místnosti. ,,Ale vysvětli mi jednu věc. Říkáš, že jsi přesunul jen moji duši do neexistujícího těla. Jak je tady možné, že mám v hrudníku díru i s tou prokletou dýku?“ Z rohu se ozve tiché uchechtnutí. ,,I duši se dá ublížit a ty jsi zjistil, jak je to možné. A ty mi prozraď, jaké bylo přechcat paní Smrt? Zopakuješ si to někdy ještě?“ Znovu se místností rozezní zlomyslné uchechtnutí. Chester zavrtí hlavou a bez odpovědi přejde do vedlejší místnosti. Odpovídat na takové otázky opravdu nechce. Chce jen jedinou věc a tou je zbavit se Zie a jejích upírů. Při prvním pohledu do obýváku – což je ta vedlejší místnost – málem omdlí. Na koberci tam leží Mikeovo tělo. V místnosti to páchne po rozkládající se tkáni. Celý večer mu projede před očima. Dostal instrukce, jak se má chovat a vrátil se zpět domů. Chvíli pokecal s Mikem, pak se tam zničehonic objevili démoni a nějací upíři, kteří tam vtrhli hlavním vchodem. Bitva. Chester se nechal unést. Pak se tam objevil i sám Draiman a vzal si Mikeovu duši. Pak už si pamatoval jen Ziein obličej a jeho smrt. Zvedne se mu žaludek. Nikdy nečekal, že vidět svého mrtvého přítele bude takový šok. Úplně na to zapomněl. ,,Smrt je docela nepříjemná, co?“Malý černý stín se přesune do rohu obýváku, stále neviděn. Chester odvrátí z Mikea oči. ,,Ty a ta tvoje smrt. Dej už pokoj. Spíš mi řekni, jak ho dostaneme zpět do tohohle světa. Sám víš moc dobře, že ho potřebujeme,“položí si ruku na nos. Pokud tady dnes bude muset spát, umře. Nikdy nebyl na pitevně, ale teď už si dokázal představit, jak to tam asi voní. ,,Je tady jediná možnost, můj Chestere. Musíme najít oživovatele a opravdu dobrého,“ Chester se na stín v rohu otočí s divným pohledem v očích. ,,Tady ve městě nějaký je? Chceš mě rozesmát?“ ,,Já a vtipálek? Neblázni, znáš mě docela dobře, bídný červe,“zasyčí stín. ,,Je tady ve městě jen jediný, který dokáže vysvobodit ukradené duše a vrátit je zpět do těla,“ Chester přejde jedním krokem Mikeovo tělo a zvedne z konferenčního stolu lahvičku, ve které se třpytí divná černobílá hmota. Jedním lokem to do sebe všechno vyklopí. Žaludek se mu opět zatočí. Je to tak hnusné, že se to nedá ani popsat. Hlavní je to, že mu ta tekutina pomůže. ,,Dáš mi adresu?“ ,,Nejdříve se přesuneme někam jinam. Vezmeme i jeho tělo. Ve vzduchu cítím démony. Sbal si jen pár věcí. A kontakt ti dám potom,“Stín se mihne někam pryč. Chestera ani nezajímá, kam se schová. Vrátí se v tu správnou chvíli – stejně jako vždycky. Jeho tělo sebou škubne. Překvapeně se podívá na svůj hrudník. Rána po dýce je pryč. Pomalu si přejede prstem po místě, kde měl ještě před deseti minutami díru o velikosti dvacetikoruny. Posadí se do křesla a zabodne oči do Mikeova těla. Oživovatel? A tady ve městě? Bude to zajímavý den.

---