Temná duše - 5 - Asmodeus

Draimanovi přejede po tváři studený vítr. Musel mezi lidi. Tiše přecházel po ulici. Měsíc mu svítil na záda. Po dlouhé době si oblékl něco, co ho ve společnosti lidí trochu pozmění a hlavně něco, co mu pomůže se ztratit v davu. Ne, že by v tuhle noční hodinu někdo chodil ven, ale řekněme, že postava oděná do černého hábitu není to nejlepší. Ve skříni našel staré a trochu zašpiněné černé kalhoty a černou mikinu s kapucou, kterou má zrovna hozenou přes hlavu. Nerad ukazuje obličej. K démonovi patří skrytá tvář. Učili ho to Starší a on se podle toho bude řídit. Zastaví se těsně před vchodem do Dlouhé nožky. Potřebuje informace. Potřebuje vědět, kdo pomáhá Chesterovi. Zašklebí se nad tím, když si vzpomene, jak Zie vyváděla, když se dozvěděla, že Chesterův spojenec je démon. ,,Démoni si nehlídají své ovečky?Draimane, chci mít toho zrádce u svých nohou! Je mi jedno, jak to uděláš, ale chci ho tady mít! Když jsi neschopný se o ně starat, budu to muset udělat já! Jestli se ještě někdy dozvím, že si nedokážeš uhlídat svoje démony, stanu se já jejich paní, sakra!“ Sevře pravou ruku v pěst. Měl v tu chvíli chuť jí vyškubnout srdce z hrudi a zacpat jí s ním pusu. Teď ho mrzelo, že to neudělal. Její čas určitě přijde. Ale ať si nemyslí, že si vezme pod svá křídla i démony. Nikdy by se k ní nepřipojili – to věděl moc dobře. Nechat si vládnout namyšlenou upírkou? Nikdy. Ale jelikož byl sám zvědavý, kdo Chesterovi pomáhal, rozhodl se, že to zjistí. Jediná možná osoba – démon -, na kterou si po dlouhém přemýšlení vzpomněl, že vlastní sliz, byl Dexter. Nebyl to sice bojovník, ale byl to právě on, kdo by to mohl být. A pokud to nebyl on, což Draiman předpokládal, musel Dexter vědět o někom jiném. Protože Draiman Dextera nestvořil. Nedal mu smysl slizu. To tedy znamená, že to musel být jeho učitel. A protože znal Dextera docela dobře, bylo mu jasné, že ho najde tady, ve striptýzovém baru v objetí nějakých pěkných ženských. Otevře si dveře a vejde dovnitř. Svalovec, který hlídá u dveří, si ho ani nevšimne. Zavře za sebou dveře. Usměje se nad tím, když mu dojde, že většina lidí si ho ani nevšimne. Přejede po místnosti očima. Ve vzduchu jsou cítit feromony a taky cítí démonky. Dělalo jich tady docela dost. Démonky jsou tak strašně chtivé po sexu. Dokonce ještě více než démoni. Usměje se pro sebe, když mu dojde, že on není jako ostatní démoni, kterým poroučí. Nevšímá si svůdných žen, které se svíjí u tyče. Dexter je někde nad jeho hlavou. Proplete se davem směrem ke schodišti, které vede do vyšších pater. Snad je nevyruší v tom nejlepším. Uchechtne se. V tu samou chvíli, kdy nedával pozor na cestu, se srazí s nějakou dívkou. Ona k němu zvedne oči. Poprvé si ho někdo všiml. Černé dlouhé vlasy, tmavě hnědé – teď zúžené – oči, všiml si i pentagramu vytetovaného na krku, které měl zakrýt vysoký límec jejího koženého saka. Vyzařovala z ní divná síla, kterou cítil snad jenom on. ,,Myslela jsem si, že kapuce se sundavají ze slušnosti. Stejně jako klobouky,“sykne na něj a projde, jako by se vůbec nic nestalo. Trochu překvapeně se za ní otočí. Takovou drzost neslyšel už hodně dlouho. Kam se na ní hrabe Zie? Otočí se směrem, kam měl na mířeno a pokračoval v cestě. Vyšel pomalu po schodech, stále nikým nezaznamenán. Z mnoha pokojů slyšel vzdechy, občas nějaké to zmučené vytí. Usměje se pro sebe, když si vzpomene na svoje začátky, když začal zjišťovat, co je vlastně zač. Jak si hrál s každou ženou, kterou dostal do spárů. Zvláštní, jak dobře mu dělá, když si vzpomene na minulost. Jo, teď už je v jeho loži jen Zie. Stojí u dveří, za kterými cítí Dextera. V jeho pokoji je až moc ticho. Prudce otevře dveře a jeho příchod vystraší muže, který se zrovna usedl na ploché břicho své společnice. Draiman za sebou hned přibouchne dveře. Jeho společnice má obě ruce spoutané černou látkou k posteli a Draimanovi je jasné, jak dokáže Dexter užívat svůj sliz. Stejně tak má přivázané nohy. Přes oči měla šátek. A i Draiman musel uznat, že byla docela vyvinutá. Dexter se vystrašeně dívá na Draimana, neschopen slova. ,,Kdo je to tady? Nezaplatil jsi si trojku!“vyjekne dívka. Jelikož Dexter je pořád v šoku, je démonovi jasné, že musí zakročit on sám, pokud nechce, aby o něm věděl celý dům. Jen mávne rukou a její ústa se zacpou černou tekutinou. Začne něco mumlat. ,,Zdravím tě, Dextere. Vidím, že si užíváš,“přejde ke křeslu a pohodlně se do něj posadí. Dexter prudce vyskočí z dívky. Draiman si ho prohlédne. Už je to docela dost dlouho, co ho viděl. Změnil se. Krátké hnědé vlasy vyměnil za dready do půli zad a na bradě se mu zničehonic objevila delší bradka. Holý hrudník měl pokryt vytetovaným čínským drakem. A pokud si mohl poznamenat, klidně by se vsadil, že přirození, které měl ve více než připravené poloze, také bylo nové. Jeho tmavě modré oči byly pořád stejné. ,,Pane,“padne na kolena k jeho nohám. ,,Ty víš, že nejsem tvůj pán a nikdy jsem nebyl. A o to tady i jde,“přehodí si nohu přes nohu. Dexter zůstal klečet, ale zvedne s nechápavým výrazem hlavu. ,,Máme tady problém s jedním Lovcem a jelikož jsme zjistili, že mu pomáhá nějaký démon se slizem, napadlo mě, že by jsi o tom mohl něco vědět,“přihmouří oči a tím docílí toho, že se zbarví do ruda. Dexter vyděšeně uskočí. ,,Pane, já bych si nikdy nedovolil..,“začne hledat ta správná slova. ,,Začít si něco proti Zie a vám. Sám víte, že bych si to nedovolil,“ Draiman zaměří svůj pohled na svázanou dívku, která sebou začala škubat. On ví, že to Dexter nedělá. Nemá na to odvahu a snad by v sobě nenašel ani sílu, aby pomohl Chesterovi. ,,V tom případě mě zajímá, kdo je tvůj pravý učitel, Dextere. Potřebuju jeho jméno. Jen ty a on máte sliz. Kde je? Co dělá? Jak se jmenuje?“ Dexter skloní hlavu a trochu potichu odpoví:,,Pane, můj pán Asmodeus je mrtev. Je tomu až deset let, co se utkal s vlkodlakem a tento boj nepřežil. Proto jste teď mým pánem vy,“ Draiman na něj prudce otočí hlavu. ,,Mrtvý?“ Dexter vystrašeně přikývne. Tím pádem je všechno jinak. Draiman sevře vztekle obě pěsti. Zie moc spokojená nebude. To znamená, že jsem na špatné cestě. Mrtvý démon nemůže pomáhat živému člověku. Jsem úplně na začátku. Teď mi pomůže leda tak Mike, až ho Chester oživí zpět. ,,Tak to já nebudu rušit a děkuju za radu,“zvedne se s těžkými myšlenkami z křesla a vyjde z místnosti. Ještě než odejde, máchne rukou, aby mohla dívka zase mluvit. Než stačí uslyšet dívky nadávky, přibouchne dveře. Dexter bude mít co vysvětlovat. Nemá rád, když nedostane odpověď. A ještě více nemá rád, když zůstane viset na mrtvém bodě.

---