Období

Jedna holka, mnou milovaná Jak na obrázku, malovaná Když jsem ji viděl, hned jsem věděl Co k ní cítím Najednou je, všechno jasné Světlo naděje, opět zhasne Říkal jsem si, hloupý slova Začátek, konec znova a znova O samotě sčítat minuty Sám v temnotě, je fakt krutý Když jí vidím srdce mi buší Pochybuji, že to tuší Když se dívám pořád na ni Říkám si jen, co mi brání Bezednej pohled, se mi vrací Můj obrázek se jí ztrácí Slýchat řeči o klukovi Mé srdce v křeči Ti to poví Kolik bude potom deště Když moje oči, chtějí ještě Žil jsem v nadějí Že se to změní Jen melodie Má stejný znění Hezčí chvíle, střídaj horší Jedno slovo v tomhle verši Tak teď čísla, pomocí slova Jak já se to, k tobě chovám Řeknu raz dva , pak tři čtyři Myslím tím nás dva, víš kam tím mířím Naše minulost, se teď blíží Smutek, zlost, blbost to vše mě tíží Tímhle rokem, je vše jiné Jedním krokem, mě vše mine