Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

zabíjející žízeň

06. 10. 2009
0
0
391
Autor
BaraSKA
srdce jak led tuhý
v životě jen samý dluhy
to udělal ti jenom chlast
chtěl si ho,tak začals krást

v krku už tě pálí vodka
během chvíle netušíš co tě potká
nehraj si s osudem holátko
zratit můžeš vše a ne na krátko

do žil ten sajrajt se ti leje
smrťák za dvěřmi se ti směje
nepokoušej ho,on tě vidí
tvůj život hrdě řídí

v těle se ti vaří jedovatá směs
dělej vole dělej,něco sněz
jsi hubený jsi sláb
schop se chlape,vždyt nejsi srab

nechci,nech mě bejt
než realitu,radši budu lejt
jedu domů jedu spát
z okna auta nechám se ovívat

jede jako dobytek,
jede jako prase
tedkon nevylejvej vztek
nebo budeš v base!

neslyší napomínání
neslyší
do zatáčky se vhání
rochlost ještě zvýší

rozjel si s osudem šachy
bojíš se?měl bys,on není plachý
tohle už není sen,
to není fantazie
dosud byl černý den,
nyní ještě černější je

peklo volá,plameny šlehají
peklo volá,a žalostné zpěvy ti zpívají
hlava ti třeští,začínáš mít strach
vykřik,co se stalo ach.

co ta rudá barva zvěstuje?
že o svůj život někdo bojuje?
nebo už přešli řeku styx?
možná právě cháron přes ní pluje

a co mu ty duše dají?
vždyt ani mince nemají
pro jednoho hajzla
je smrt nečekaně majzla

čtyři černá dřívka do zěmě klesají
z toho jedna mladá dívka
komu její rodiče věno předají?

další byl tuze hodný kluk
bylo mu dvacet
jeho osud měl však suk
musel tvrdě splácet

pak vysokoškolák
diplomovou práci psal
nemohl ji dopsat
protože mu někdo život vzal

a poslední měla v hrdle zlato
co bylo ji však rychle vzato

jen on stále holduje
na moři sám ve staré lodce vesluje
nemůže umřít
to jest trest
že čtyři lidi nenechal žít
Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru