Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozchod
11. 11. 2009
0
1
264
Autor
Lamička
Poznaná nutnost rozpuštění sebe sama v poklidné mlze stromů. Své kořeny máme totiž prorostlé celým vesmírem. Skrz naskrz!
Mlha stéká po kapkách,
rozpuštěná na okeních sklech,
vrčení zářivek tě připoutalo někam, odkud ostatní odcházejí.
Šedé obrysy stromů na šedé obloze se zdají být tak neskutečné
jako linie tuše na starém japonském papíře.
Odcházení s nejistým úsměvem.
Kráčíme proti strachu.
Každý sám.
Kdovíkam.