Pošťák

Slohová práce – popis

Dům

                   Zase je ráno a já zase vstávám do práce. Beru si brašnu s dopisy, které mám dnes roznést. Cesta je mokrá a já si všímám krásného domu, který navštěvuji moc rád. Přicházím ke křišťálově omoklé brance a vcházím na pozemek, protože vím, že schránka je na domovních dveřích.

                   Dívám se na dům, je stále krásný, jako nový, má nádherné, krásně umyté okno, kterým se dívám dovnitř, jestli je doma hospodyňka. Paní domácí je doma a já se dívám, jak maže dětem svačinu do školy. Procházím kolem okna a najednou se otevírají dveře, dívám se, co to? Čekám pana domácího, když tu najednou ležím na zemi, má brašna mi je ukradena. Zvednu se na nohy a vidím velikého vanilkově žlutého obra, který v tlamě bloumá moji pošťáckou brašnu a trhá jí ze strany na stranu. Z brašny vyletují dopisy, to jsem nečekal, zřejmě přijela návštěva. No také že ano. Před domem stojí dvě luxusní auta, značky Lamborghini.

                   Slyším ozvěnu z domovní chodby, blíží se pan domácí a už zdáli huláká na vanilkového psa, který mě srazil k zemi. Pes rychlostí blesku proběhne kolem mého boku a ztrácí se za domovními dveřmi. Zdravím domovníka a sbírám do brašny dopisy, které mi pes rozházel. Předávám mu dopis, který mu má být doručen. Je celý špinavý od trávy, která je mokrá.

                   Předal jsem dopis, dostal jsem omluvu za psa. Majitel zavírá domovní dveře a já se otáčím, abych se podíval na nádhernou kovovou schránku v barvě zlaté ve tvaru domu. Odcházím k brance a dívám se znova na dům. Je to dvoupatrový rodinný domek, se zelenou fasádou a balkonem v druhém patře. Balkon je kryt střechou a jsou otevřené balkonové dveře. Okolo balkonových dveří je to obložené dřevem.

                   Obcházím dům, abych se dostal na cestu k dalšímu domu, z boku je okap, vedoucí vodu do kanálu, který je pod ním. Všímám si kouřícího komína, který je viditelný u té strany. V domě topí z krbových kamen, které plameny blyští do oken v přízemí. V patře svítí světlo a v okně je vidět obrys jakési drobné osoby.

                   Jdu okolo domu zezadu, zadní stranu zakrývá veliká garáž na dvě auta. Je celá betonová a je součástí toho domu. Oddaluji se, přecházím k brance sousedního a očima stále bloumám po domu, který jsem navštívil předtím a přemítám si okamžik střetu s vanilkově žlutým labradorem.

                   Dnešní ranní cesta byla zajímavá a budu si na ní ještě dlouho pamatovat.