Opravdově od srdce

Jak žít když nikdo neposlouchá
žít pouze z trápení a plytkých změn
nervových tiků z potulných žen
a padlých andělů, povstalých démonů
kterým z nich jsem

když prokletí působí stejně silně jako blahoslovení
vážně chci ztratit rozum, tím to není

Jsem nejspíš jediný co cítí sebe
a stejně jako planeta a universum samo
se ztrácím v univerzu nekonečna v sobě

bylo mi dáno, tiše dopřáno být
a doopravdy žít, v barvách a zvucích utopit

Je to balada mého srce
balada mého rozumu, balada údu
spravedlnost se snoubí s vírou
moudrost s odvahou
vule je mírou stuhlou

A bohužel, či bohudík není mi přáno okolím
prožít celý můj dar, rozdat ho všem a zůstat živým

Asi nikdy nebudu milován za svou upřímnost
nikdy nebudu milovat kvůli své střídmosti
a nikdy vykoupen díky své krutosti
ke kruté hlouposti...