Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohádka...
03. 12. 2009
0
1
924
Autor
Martulle
Je krátká, je trochu divná, sama nevím proč jsem ji napsala a vím že pohádky končí dobře, jenže já na pohádky s "happy endem" nevěřím a proto bych ji nazvala takovou pohádkou s upřímným koncem.
Žil byl jednou jeden král. V dalekém království žil se svou jedinou dcerou, která se jmenovala Julie. Matka ji umřela když ji byli 3 roky, ale od té doby uplynula už řada let. Julii už bylo 17. Život neměla lehký, potkala mnoho princů, do mnohých se zamilovala, ale vždy to skončilo zlomeným srdcem. Žádný princ nebyl takový jako ona, nemohl nahlédnout do jejího srdce a pochopit její myšlenky. A jediné co ji dělalo šťastnou, byl tanec. Trénovala každý den několik hodin, věděla že jedině tancem může vyjádřit to co cítí a co ji trápí. Až jednoho dne do zámku přišel cizí muž a chtěl princeznu za ženu. Ta odmítla a ze zlosti ji muž začaroval. Od toho dne vždy každou noc protancovala... Tančila ani nevěděla co. I když byla unavená k padnutí, pořád tancovala, jakoby nemohla přestat. Tančila Balet, tančila step, tančila společenské tance a pořád dokola. Nohy měla rozedřené do krve a přesto nemohla přestat. Ve dne kvůli tomu spala únavou. Jedině princ, který by jednu celou noc tančil s ní ji mohl vysvobodit, ale žádný to nedokázal. Když uplynul rok a princezna po další protancované noci ráno usnula, už se nikdy neprobrala. Žádný z princů ji nemiloval natolik aby s ní protancoval celou noc, žádný ji nemohl vzít do náruče a říct že je jeho tančící princeznou... Nikdo nedokázal zatančit tanec smrti, její život proto skončil smutně, ale možná že nyní je doopravdy šťastná. V nebi se snad najde anděl který by si s ní zatančil. Tentokrát už ale tanec života… Nebo tanec věčnosti? Kdo ví…