Tichá přání

Když den mění se v noc,

uchop mé ruce

a jen tiše po boku mi stůj.

Zachraň mé srdce,

jež napospas dávám ti na dlani,

naplň můj sen.

Čti představy z očí,

jenž lesknou se bezradností slz.

Odhal, co má duše ti tají.

Šťastná chvíle je,

když jdeš zároveň s mým životem,

neodbočuj z té cesty.

Housle mého hlasu

táhnou tě zpět a doufají,

že budou dost naléhavě znít.

Křehká skořápka dosud odolává,

však jak dlouho ještě?

Postav se přede mě a něžně mě chraň.

Posílám motýlka s němým přáním,

poslouchej srdcem

A svět už nebude jen přeludem, klamným zdáním…