Až jednou...

Co řeknete smrti do očí? Ví to někdo z vás?

Až budeš už starý, jednou staví se na kafe stará kostnatá osoba a ty s úsměvem pozveš ji dál. Řekne: " tak, život dal ti své dary, tvá dýmka už dávno nebafe už utekla tvá doba, jsem ta, které ses bál." A ty s veselou lící napiješ se whisky a se září, na dříve smyslných rtech, odpovědí ji podaruješ: "nejsem člověkem, tebe se bojící" a pro oříšky sáhneš do misky, "já prožil city, dal básním dech a vyslechl nejednu milosrdnou lež. Hořel láskou i hněvem a sel radost do pole přátelství. Z něj vzkvétala radost a někdy i usedavý brek. Radost sklízel jsem sběrem lásce nedával okovy. Pláč překlenul most přes mnohajmených řek. Jsem šťastný, nic mi neschází, a pokud zemřu tak s úsměvem ve tváři." Dopiješ, a sklenici pokládáš jemně tě zazebe, ve tváři dobrá nálada a vzpomínky co v mysli schováváš znovu a naposled prožiješ a řekneš si ten život je paráda

---