Nadějná beznaděj

Nadějná beznaděj

Nový den si přivstal do dějin.

Včerejší však pohřbil naději.

Je to směšné tohle ptaní.

Je to pravé s touhle paní

nebo s tamtou

nebo jinou.

Asi je to mojí vinou.

Nejsem asi pravým mužem,

který umí vládnout nožem,

ani kartou známé banky,

jazyk také chudý pouze,

na slova co vedou k touze.

Stále jenom sny mě drží,

při životě nad tou strží,

která zeje stále blíže,

osud sobě rány líže.

Následuji jeho příklad,

nepřestávám sobě říkat.

Holt jsi jiný než ti druzí,

jenom asi špatným směrem.

Sice mě to trochu mrzí,

my flegmatici na to dlabem.