TOHLE BUDE ZLÝ...

Procházím temnou ulicí,
je noc a hvězdy bídné mraky halí,
a někdo dlouhou jehlicí
propichuje mi snad všechny svaly.

Nemohu dýchat, nemohu dál jít,
veškerá síla najednou mne opustila.
A víte vy co? Měl jsem to mít!
Karma se mi spravedlivě odměnila!

Proč se tak cítím, ptáte se?
Jó... pravda vždycky bolí.
A někdy... jen tak z recese...
...někdy vás prostě skolí.

Dobře tedy!

Přiznávám se k tomu činu,
velectěná poroto, a na svá kolena klesám.
Já ponesu všechnu vinu,
neboť já jsem vinen, já jediný vinu mám.

Oním činem bylo... lásky odvržení.
Ovšem z důvodů, jaké chápu pouze já.
Nečekám lítost, čekám opovržení.
A toho se mi dostane, pokud Bůh dá.

Jediné, co chci ještě říci, je...
...nechtěl jsem ztratit přítele.