Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSám
23. 01. 2010
0
1
351
Autor
Ajajaj
Když v temnotě tápeš a nevíš kam jít,
Po světle prahneš, ale nemůžeš s ním žít,
Když ulicemi bloudíš, nevíš kudy kam,
Stín je ti domovem, když už není žádné k nám,
Když jako bludička žiješ stylem poutníků,
Nestačíš chytat slzy, už dávno je po smíchu,
Nemůžeš se vrátit, jen jít dál, jít až tam,
Kde slunce s lunou v jeden čas ulehá,
Do krajin kde nevadí, že jsi sám a sám.
Zavři oči a jen tiše poslouchej zvuku,
Padajících slz, zpěvu hvězd, pak podej mi ruku,
Přemýšlej co je důležité a co není,
Podívej do sebe, co je pravda, co snění?
Světlo je všude kolem tebe - jen ty tápeš,
Nelze jej spatřit, dokud podstatu nechápeš
Probuď svoje oči a koukni kolem sebe,
Můj malý spáči, podívej na černé nebe,
Hleď na diamanty noci svítící tobě,
Nezakopni, jinak utopíš se v zlobě,
Nemusíš mít strach, vždyť ty nikdy nebudeš sám,
Můžeš mi věřit, však své slovo ti na to dám,
Ale jeden slib, jedno přání na tebe mám,
Pokud mám být s tebou, splnit slib, tak se ptám,
Jsi schopen nenechat mě na pospas hádankám?
Půjdu s tebou kam jít máš, ruku ti podám,
Jen na mě nezapomeň, jinak zůstaneš sám