Výzkumný deník Štěpána L.

Jméno: Štěpán Levý

Věk: 7 let

Věc: Záhada

Zkoumané objekty: maminka (39 let), tatínek (víc než maminka), Kristýna (15 let)

Den: 2.1. 2010

Dnešním dnem si začínám psát tenhle deník. Bude výzkumný, protože do něj budu psát, co jsem vyzkoumal.

To moje zkoumaní je totiž věc a jestli na to přijdu, tak budu hrozně slavný, skoro jako třeba Ježíšek, i když ten na moc věcí nepřišel, snad jen jak dát několika miliardám lidí dárky a to během pár hodin. Ten má totiž taky asi tajemství.

A dospělí mají taky tajemství. A to právě budu zkoumat.

Myslím si, že se to tajemství dozvím, až budu starší. Jenže jak moc starší? Zná ho už moje ségra? (Zjistit!!)

Den: 3.1.2010

Dneska jsem celý den vyšetřoval. Maminka totiž hned poránu uklízela. Vymetla snad úplně všechno, protože má přijet návštěva, a tak uklízela dokonce i na skříni. Když jsem poznamenal, že přestože je strejda opravdu veliký, ani on nahoru na skříň nedohlídne, tak proč že se to jako uklízí, tak mi řekla, že to pochopím, až budu starší. Takže to dospělácké tajemství bude asi nějak souviset se skříněma.

Den: 4.1. 2010

Dneska jsem skoro celý den o své skříňové hypoteráze přemýšlel, tedy kromě té chvilky, kdy jsem musel jít vyzkoušet s Liborem jeho nový elektrický vláček a taky když ségra (Kristýna Levá, 15 let) konečně odešla a já jsem nutně potřeboval sníst bonbony, které si schovává v pokoji, protože později by se mi to už nepodařilo. A myslím, že jsem na to přišel. Možná si maminka myslí, že si prostě návštěva vezme židli, aby na tu skříň viděla.

Den: 5.1. 2010

Jó! Stalo se něco bezvadnýho! Totiž, tatínek si dneska zlomil nohu. To je vždycky dobrá věc, protože pokaždý, když se tatínkovi nebo mamince něco stane, tak mě všichni litují a dávají mi bonbony. Tatínka nikdo nelitoval, což je správné, protože má dávat pozor, když je venku náledí, jak říkala babička. A pak chudák dítě (to jako já), když má tak nezodpovědeného rodiče.

Takže jsem teď v rodině jediný chlap ( morče Kryštof se nepočítá, protože jsme si do jeho dvou let mysleli, že je to holčička). Mám teď mnohem lepší pozici pro objasnění záhady. Maminka říká, že už jsem úplný dospělák, což ona musí vědět, protože v tom má praxi

Den: 6.1. 2010

Dneska jsem ze školy tak pospíchal domů, že jsem si úplně zapomněl ušpinit rukavice. Aby to mamince nebylo nápadný, půjčil jsem je na chvíli na hraní sousedovic Žerykovi. Jenže Žeryk je hloupý pes a udělal mi do nich díry, i když ty jsem vůbec nechtěl.Ale ty rukavice už jsem taky nechtěl a myslím, že ani maminka, takže jediný, kdo je chtěl, byl Žeryk, tak jsem mu je nechal. Celé odpoledne jsem pak byl úplně dospělý a pokoušel se vyzvědět něco o skříních.

Den: 7.1. 2010

Na dnešek večer k nám byla pozvaná maminčina kamarádka, která má dceru, která je moje spolužačka. Jmenuje se Eliška a na to, že je holka, se s ní docela dá hrát. Řekl jsem jí, že si budeme hrát, že jsme dva tajemníci a já jí svěřím svoje tajemství, pokud ona složí přísahu mlčenlivosti. Potom jsem jí pověděl o svém vyšetřování. Vůbec byste nevěřili, co mi na to ona řekla! Že prej už to tajemství zná! Tak jsem jí řekl, ať mi ho teda řekne, když je tak chytrá a ona se dlouho smála, což mě teda dost vadilo, tak jsem jí řekl, ať se nesměje. Ona se teda už nesmála a pošeptala mi to. Ale co! Hrozně jsem se naštval a povídám jí, ať toho nechá, nebo to řeknu mamince. A ona, že teda ať řeknu. Taky že řeknu!

Den: 8.1. 2010

Maminka říká, že je to pravda!

Fuj! Nikdy, nikdy, NIKDY nechci být dospělý!!!