Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSněhurce
20. 10. 2001
2
0
1115
Autor
Steinbeck
Mé srdce radostně zabuší
kdykoli čtu Tvá slova -
ten smutek, co měl jsem na duši
Tys rozptýlila znova.
Budu se zas těšit na řádky
(srdce mi buší z touhy)
od Tebe, Sněhurko z pohádky.
Nejsi-li přízrak pouhý...
hezky...moc hezky...moc hezky receno
hezky zpracovanamyslenka, formalne ok a hreje to :-)
mimochodem, asi je to vec nazoru, ja si to umim predstavit i bez tech tecek...ale to nei dulezite
tip
hmm, není to vůbec špatné, ale je tam na můj vkus příliš mnoho světla. já osobně bych se ještě ujistil, zda je zvolení velkých písmen funkční. je to jen taková maličkost, ale ulepší to orientaci čtenářovu. Například, pokud již používáš interpunkční znamékna, bylo by dobré tento ternd dodržovat a snažit se o sourodost. To znamená dělat tečku za každou ukončenou "větou".
roztomilý,hezoučký....škoda,že nejsem tou Sněhurkou. Nebo...snad jsem něčí Sněhurkou.
Hezké, zaujalo.
Jen ve 3. verši mě zarazilo nadbytečné "já". Chápu, je tam kvůli rytmu, ale nenásilněji by znělo, kdyby ten verš byl (také daktylský):
ten smutek, co jsem měl na duši