Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Fuck Me, I'm Famous

01. 03. 2010
2
0
687
Autor
posh.exe

Christian vstal, otevřel zásuvku psacího stolu a vytáhl několik plat s léky. Barbituráty, sedativa, analgetika, kofeinové tablety, kortikoidy. Otcova soukromá sbírka farmaceutik. Zcela bezmyšlenkovitě si loupal pilulku po pilulce, avšak pečlivě, až jich před ním na stole ležela hromádka. Chvilku se na ni díval.

 

Natáhl se po láhvi s vodkou. Ruská Smirnoff. Tu měla nejradši. Syrová, chladná, a přesto jemná. Jako ona. Čistá, ale zrádná. Jako ona. Hořkosladká. Jako ona, když se mu rozplývala na jazyku, když ji vnímal všemi smysly.

Z hromádky si nabral hrst tablet; zavřel oči, a spolknul je. Zapil vodkou. Trochu se otřásl. Znovu si loknul vodky. Cítil palčivé teplo, někde v krku, blízko u srdce. Nabral si další hrst pilulek a cpal si je do pusy; některé tiše ťukaly o parkety, když mu padaly z dlaně a kutálely se pod stůl.

Pak vstal. V ruce svíral láhev. Přešel k obrovskému zrcadlu uprostřed pokoje. Svezl se na zem. Znovu se napil, zhluboka. Vzadu po krku mu stékal pramínek potu. Bylo mu horko, ale třásl se. Vodku položil vedle sebe na zem a přisedl blíže k zrcadlu. Utápěl se ve stříbrné hladině jezera. Pomalu. Skoro nedýcahl, jen se díval. Natáhl ruku a dvěma prsty se dotknul svého odrazu. Plocha zrcadla byla chladná.

Došlo mu, jak se nenávidí. Jak je odporný. Bezmocný. Nemilovaný. Sám. S chladným srdcem a horkou hlavou.

Prudce se zvednul; trochu se zapotácel. Vší silou udeřil sevřenou pěstí do postříbřeného skla. Nic neslyšel, jen viděl tisíce padajících lesklých vloček.

Podlomila se mu kolena.

Cítil se slabý.

Upadnul na zem. Chvilku jen tak ležel a poslouchal ticho.

Pak se posadil. Podíval se na pravou ruku. Klouby prstů měl odřené a stékaly z nich kapky krve. Prohlížel si šlachy na rukou. Fascinovaně přejížděl prstem po mapě prosvítajících modrých žilek.

Ze země sebral jeden střep, který se zalesknul ve světle, které pronikalo do místnosti. Díval se na něj, otáčel ho v dlani. Pak se usmál. Díval se na odraz modrých očí ve střípku. Stékaly z nich slzy.

Ostrý kousek křečovitě sevřel v prstech levé ruky. Trochu se chvěl.

Cípek zrcátka přiložil k zápěstí pravé ruky a mistrovským řezem vykreslil svislou linku.

Christian se díval na tu tenkou červenou čáru. Srdce mu divoce tlouklo. Polkl.

Pak se linka otevřela a z ní vytříkla horká tmavá krev. Christian vydechl. Necítil bolest. Cítil se lehce. Uvolněně. Šťastně.

Pak ztratil vědomí.

Krev pomalu kapala na podlahu.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru