Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jednou

07. 03. 2010

257

Autor

Lucitta

Kéž bys mě držel den co den,
nechal hřát slunce do oken
a ptal se mě, co bude zítra...
Přát si tak s Tebou dobrá jitra,
probouzet smích i slova planá,
milovat se, jak kdybych byla panna,
odpouštět a příjmat rány,
rány, co vyléčí se samy...
Vidět Tě, cítit Tě, prostě být...
Neumět, ustát, vycítit...
Co? Tu chvíli, kdy se všechno mění,
kdy slunce vyjde po setmění
a náhle změní se Ti svět...
Zmizet rychle, jak kouř z cigaret
a přitom zůstat s Tebou...
Nebo Ty se mnou?
Snad bude to tak... JEDNOU...