Slunko svítí

Slunko svítí kvete kvítí

Jaro na mne všude řve!

Kráčím si tak pasivně lukou. 

Cíle mám jen mlhavě někde sednout k stromu snad si číst. 

Ale stále nevím v batůžku mám i trochy vína.Rozhodnu se později. 

Tak kráčím travou mizernou a stále nevím co chci. 

Tu náhle vidím v zákoutí lesa rybníček zapadlí. 

Jdu k němu a už vidím jak si čtu. Blažený to pohled na něj opuštěný a zapadlí bez lidí a vše co duše potřebuje. 

u břehu ale nemilé překvapení leží tam nahé ženské stvoření.

Na zádech leží spí. Co tu dělá co tu chce ať táhne zmije to je moje hnízdečko!

Dívám se na ní překrásná tvář jemná pleť, překrásná prsa a ten klín. 

Prohlížel jsem si ji chvíli a vzrušením tajil dech té měř bohyně to byla. 

Rozhodl jsem se pomalu k ní blíž rozepínajíc pásek. 

to vzrušení stále rostlo s každým krokem. Vespod mne to tlačilo víc a víc.

Pomalu jsem osnoval plán jak to udělám. 

Pásek je dole kalhoty také a stojím přední Ach opravdu bohyně. 

Jak jemně dýchá. 

Musím jí to udělat vše ve mne řve! 

A tak k ní klesnu a začínám srát zesírám jí ty kozy lejno na ni pleskavě padá. 

Probírá se a ječí ale nic jí to není naplat. seru víc od koz dolu přitlačím a nadílka v klíně je ta největší. 

"Tu máš ty svině jen si žer ať vše v tobě zhyne" 

"Ještě jí zechcat musím jí zechcat!!!" řve ve mě 

vyskakuji z podřepu 

máchá rukama nic jí to naplat Chčiji jako oživot. 

"Tu máš vysvěcení krásná paní!" řvu s běsem v očích a s pocitem uvolnění v tváři. 

Její řev líbezná píseň náhle ustal upadla v nevědomí. 

S radostí se otáčím a jdu novému dobrodružstvý vstříc