Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Duše nekonečna

25. 03. 2010
8
7
362
Autor
kaja

Vzduch ledový, těžký,

zabodává se mi do tváří,

jako tisíce stříbrných jehel.

Do vlasů vpíjí se kapky deště.

Pomalu se rozpíjím,

své tělo již necítím,

povolují ty mučící, svazující kleště.

Splývám s tichem,

sluncem a kořeny,

hranice lidské hlouposti zbořeny.


7 názorů

naštěstí tady vindal napsal tvůj věk, já dílo pohaním a pak zjistím, že je to ještě od ptáčete a tudíž na začátku dlouhého procesu. Piš dál pokud máš co říct.

Garay
25. 03. 2010
Dát tip
Je to působivé. Dostane se to do hlavy. Docela cítím zimu...

...jo tip*

Věk nevěk. Líbí se mi rýmy :) T.

miláčku, ten konec ti tam moc neladí, nemyslíš? jinak fajn napsaný, obzvl. pokud je ti 14, motivační tip..:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru