Mojí mamince

Moje maminka má andělská křídla,

nikdo o nich neví, ale já je zhlédla.

Těmi křídly utírá prach z polic a stolů,

těmi křídly mě pevně drží,

když jsme spolu.

Občas spadne do omáčky nějaké to peříčko,

a to vždy maminka zardí se maličko.

Potom rozezní se kuchyní její smích

a já náhle vzpomenu si,

jak mě v zimě táhla na saních.

Jak sbíraly jsme luční kvítka,

jak uklízet musela jsem všechna smítka.

Jak jsem se jí bála, když pro své dětské oči,

nemohla jsem vidět, že jen kolem mne se točí.

A na všechna přání, kde napsáno bylo Mamince.

Podívám se na ni a obě usmějeme se lehounce.