Věřící

Do klína

od hlíny

spadla

hořkost

bez viny

a ve stavu beztíže

klesá,klesá

co nejníže.

(Sáhne si

na dno

svých sil)

A pod tou

hlínou,

hlínou línou,

leží v cudné

nahotě

po kotníky

ve vodě

frigidní Venuše,

co za to nemůže

a impotentní Mars.

Až svěcenou

vodou

na čele

udělá

definitivní kříž

a vášním,

vášním neúplným,

tak jako pravda

podlehne,

pak

nezbude již

čas ...

na pokání.

Tou dobou

zaplní se zpovědnice

hříšníky

a my nevěřící

roztáhneme deštníky,

obrníme svoje těla

a levou rukou

otevřeme dveře

od kláštera,

vstoupíme -

už bez deštníků.