Metro nad zemí

Potkal sem ráno holku, Adélu. Normálně jen tak v metru, v tunelu.

Znám jí z ulice, parádní samice.

Promiňte, snad nejsem blázen,  zastavte, já chci dostat metro nad zem.

Pustil sem sednout machnu s kočárem, v tom vidim Adélu bavit se s mentálem.

Kdyby nebylo metro pod zemí, uteču a zavleču jí do trní.

Láska je předem prohraná sázka, jenomže Adéla ja přece slušná kráska!

Z našeho vztahu zbylo jen zrní, dala přednost borci, kterej s ní chrní.

Adélo, přivedla si mě do pěkný sfííízele, proč sis jenom našla pfííítele?

Ze samýho stresu, naroste mi břicho, obvoďák už je pak radši ticho.

Kdyby bylo metro nad zemí, mohli sme na poli počítat balíky, šukat jak králici, nebylo by tohle klení.

Adélo, ty krásko s cigaretovým úsměvem, přijde den, kdy budeš jen průměrem!