Jak jde čas

Tolik toho bylo
tolik jich,
tolik jich stále
je.

Někde tam jsou a hýčkají si své barvy.
Zloději,
zloději pavučin a ticha,
zloději!!
Vykřičení.

Z havranů upletu jim stuhu
z krkavců sešiju jim šál
z makovic uvařím...
odvar?
Nakonec sama ho vypiju a budu se smát,
až uvidím je houpat se pod podzemní tůňkou
a klátit nožkama.
Zasypu je
kamením hvězd.

A měsíc se jenom zachechtá a řekne:
"holka, máš to u mě"

Holka
Máš to u mě

A já zas půjdu domů.
Dám si kafe a poslechnu poslední hity.
A pak mi dojde, že
to všechno začlo
nanovo.