Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV Zoo Lásky
05. 11. 2001
1
0
1047
Autor
Deja_vu
V příboji stříbra letního Měsíce, kolébáme se na vlnách v těsném
objetí.
Jako dva delfíni v hlubinách si hrajíce, kdo chtěl by utéci z
tohoto zajetí?
Z políček růží rtů tvých medových, polibky plaším nesmělé laně.
Plaché jak myšlenky bláhových, prchají pod víčka (zavřená),
někdy i na ně.
Když moje hrud naslouchá tvých nader hlasu, jako kůn srdce mé
vydá se v trysk.
Pak údolím dotyků cváláme v lasu, spoutáni ozvěnou - když někdo
písk.
Však zbyly mi pouze vzpomínky na to, a mnozí by namítli: Nač
dělat si vrásky?
Já vím jen jediné - bolí to, když jiní vodí tě - do Zoo, Zoo
lásky.
Já 'cu taky do zoóóó! Ale esli stojáš o hlubší kritiku, tak tě asi zklamu. Ale líbí! :-)))
Je to krásný, mně je fuk, že tam nejsou propracované verše!!! Teď je mi bledě (modře) :o) a tohle byla krása číst...děkujůůůůů. Nuitík
Zoo lásky - to je strašně moc významů...Jedno je ale jasné - je to zajetí. Skvělá myšlenka...