Rozhovor

Bože, jsi tu?Slyšíš mě? Odpověz! Prosím....

Jsem stále s Tebou, v dobrém, i ve zlém....

Bože, proč? Proč právě ona?

Protože i já si ji oblíbil. Její dobrotu, lásku, pokoru....

Nepatří Ti!

Všichni mi patříte. Všichni jste mí. Všechny jsem vás stvořil.

Tak proč právě ona? Proč ne někdo jiný?

Opakuji: To její dobrota a..

Ano, to jsi už říkal....

Tak proč se ptáš znovu?

Neměl jsi právo nám ji vzít.

Bylo to právo. Právo Stvořitele.

Já mám ale taky právo. Právo manžela. A naše děti....

Ach, vaše děti.... Postarám se o ně.

Ona by se postarala líp. Byla skvělá matka.

Já vím. Byla tak dobráa laskavá a pok..

Dost, dost! Měl jsi ji tu nechat. Mohla ještě hodně dobrého udělat.

                  Tady, na zemi.

Tam už nebylo její místo.

A kde je teď? Nech mě jít za ní.

Ne, Tvůj čas přijde až později.

Bez ní nemá čas vůbec žádný smysl. Pro mě ne.

A co Tvoje děti?

Naše! děti. Půjdeme za ní všichni.

Ne, vezmu si je sám. Až přijde jejich čas.

To není fér.

Život není vždycky fér. Ale snažím se. Bude to lepší, uvidíš.

Chci ji znovu tady. Chybí mi, Bože....

Dej svou lásku mně.

Tobě?! Ach, Bože! 

Co se Ti zase nezdá?

Bože, jsi t vůbec Ty?

A co si myslíš, že je Bůh?

Nevím, nikdy jsem v Tebe nevěřil.

A teď me slyšíš....

Ano, teď Tě slyším. Vrať mi ji a uvěřím.

Promiň, to nemohu.

Já myslel, že jsi Bůh. A ten může vše.

Ano, Bůh může vše....

A kdo jsi Ty? Bože, Ach Bože! Existuješ vůbec?

Pro Tvou ženu jsem byl. Proto teď může být se mnou.

A já? Co já?

Až uvěříš....

Bože, neodcházej. Slyšíš mě, Bože?

........

Bože....