To se mi snad zdá.....

To se mi snad zdá...



Vánoční


Jako každoročně, obložen jídlem a spokojeností
užíval jsem vánoční pohody.
Z křesla mne zvedl až nepatrný zvuk za domovními dveřmi….
Otevřel jsem….
Na prahu seděl Ježíšek a usedavě plakal….
Zatímco roznášel všem lidem na světě štěstí a radost , vykradli mu byt….


Reálná

Na třistapadesátém sedmém sletu čarodějnic
se slétlo na šest tisíc delegátek.
Poté, co vyslechly referáty o nových metodách v zaříkávání dobytka,
poté, co vyzkoušely nové postupy v chrlení ohně
a uctily stopadesáti lety ticha kolegyně upálené na hranicích,
rozlétly se zpět na svá pracoviště,
za pulty úřadů a poštovní přepážky….

Melancholická

Tvá chůze mi zrychluje tep
Tvé oči mne přivádějí k nepříčetnosti
Tvůj smích mne naplňuje bláznivou radostí
Chci se tě dotknout…
Zavírám oči … natahuji ruku….a…
na dlani mi zbyla jen malá hromádka vzpomínek…

Romantická

Jako zamlada probděli sto nocí
Jako zamlada smáli se a zamilovaně hleděli si do očí
Jako zamlada bláznivě plánovali každou vteřinu života
Jako zamlada držíce se za ruce
stírali za úsvitu bosýma nohama kapky rosy z chladných kolejí
Jenom nějak pozapomněli, že po kolejích občas jezdí vlaky….



Postmelancholická

Tvá chůze mi zrychlovala tep
Tvé oči mne přiváděly k nepříčetnosti
Tvůj smích mne naplňoval bláznivou radostí
Chtěl bych se tě znovu dotknout…
Zavírám oči … natahuji ruku….jenže..
Z tebe už zbyla jen malá hromádka popela…



Puškinovská

Ach, mít tak křídla….
Vylétl bych k nebesům
a spolu se skřivany a slavíky
vyzpíval bych světu radost z bujarého žití…

Ach, mít tak křídla….
Vylétl bych nad březové háje
a spolu s letním vánkem
hladil bych louky plné kopretin

Ach, mít tak křídla….
Jak voňavý dým z podzimních ohýnků
vznášel bych se nad zlatavými strništi
kde chlapci v plátěnkách brambory si hotoví

Ach, mít tak křídla….
Vylétl bych vysoko, převysoko
až k modravé nebeské báni
a všechny bych vás posral….




Osamělá

Jsem jako studna bez vody, když jsem sám
Jsem jako maják bez moře, když tu nejsi….



Společenská

Seznámili se na nějakém večírku…
Povídali si, rozuměli si, hleděli si do očí…
Na terase pozorovali hvězdy a vyměnili si nesmělé doteky…
Vzali si tajně své svršky ze šatny a ruku v ruce utíkali do temnoty noci…
Milovali se.. hladově a dlouze…
Ráno si vyměnili svá telefonní čísla, aby si už nikdy nezavolali…






Pubertální

Večerníček smrdí …!










Pavel Strůna