Nezapomenu

je to podle pravdy

Proč smrt si hrála s životem tvým?

Proč? Proč mi tě už nevrátí?

Když jsi tu ještě byl,

vypadalo to na celý život,

že celý život budem spolu

a ani smrt nás nerozdělí

A teď  tu stojím nad temnou propastí

a říkám si, že jsi nikdy nechtěl zemřít

 

Život byl pro tebe vzácný a

zároveň krásný

Říkal jsi, jak mě máš rád a

doufal jsi, že mi všechno dáš

Přitom jsi mě tady nechal

napospas osudu

Třeba jsi nevěděl, jak moc

mi na tobě záleží

Třeba sis myslel,

že jsi další loutka v mém životě

a přitom jsi byl osůbka

nejdůležitější a čím dál vzácnější

 

Teď už je pozdě, abych ti řekla,

že jsem tě milovala

Nikdy jsem ti neřekla,

že mi na tobě záleží

A život můj bez tebe je čím dál chudší

 

Pořád ptám se sebe,

proč se to stalo zrovna tobě

Stále se dusím a mám pocit,

že každou chvíli vybouchnu

Proč teď mám žít,

když to nejdůležitější mi můj život vzal?

 

To, pro co jsem žila mi

vzala tvoje smrt

Byl jsi to ty, kdo mě měl rád,

kdo mě dokázal rozesmát,

kdo se o mě zajímal a

kdo na mě chyby nehledal

 

Bral jsi mě takovou

jaká jsem byla

A byla jsem jedinou,

která pro tebe žila

 

Vím, že tenhle dopis mi

tvůj život nevrátí,

ale určitě u tebe bude

v bezpečí....

---