Vítr a život

Jako vítr vane plání,
mě protéká život v dlaních,
svobodu člověk má a nemá,
když chce jít pryč tak se to nedá,
jsou různá pouta co poutají nás k zemi,
asi jen proto abychom nebyli blíž k nebi,
je to závazek žít jako studující,
život je pak stále odpuzující,
člověk postupně přichází na zkaženost světa,
je to tak prosté jako banální věta,
ahojky jak se máš,
tak tuhle větu snad dohromady dáš,
a vidíš je to tak prosté,
stejně jako postupně náš hněv roste