Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

***

14. 11. 2001
0
0
641
Autor
Jelena

Zase se blíží ta doba

Ta doba kdy čaroděj Mrazík pěstuje na sklech

Hranaté květy

Snad ze stesku po zeleni

Nebo jen tak

 

Třeba by taky někdy chtěl

Poznat léto

Léto se všemi jeho krásami

Léto plné rybníků dětí a včel

Léto plné květin borůvek a vůní

Léto plné radosti a letních lásek

 

On ví že tohle se zařídit nedá

Přesto to zkouší alespoň na jaře

Alespoň na jaře se vydává mezi kvetoucí stromy

Ale ty se ho bojí třesou se

A shazují svůj růžový bílý či žlutý oděv

Do kterého se před pár dny

S takovou chutí oblékly

 

A všechny včely zalézají zpátky do úlů

Děti jsou zalezlé doma u kamen

Pijí horké kakao

A s pytlíkem křížal vzpomínají na minulý podzim

Ty starší vědí že tenhle podzim křížaly nenasuší

Nejsou jablka

A spíže zejí prázdnotou

Tohle léto nebyly meruňky

Nebyli ani borůvky ze kterých by babičky vykouzlily kompoty a marmelády

 

A všechno jenom proto že Mrazík si chtěl prohlédnout jaro

A tak trochu pozapomněl na starou pravdu

Kterou mu za dlouhých večerů

Vštěpovala máma Zima

Zapomněl na to

Že každý máme svůj osud

Že ne každému z nás je dopřáno

Poznat slunce v jeho hřejivém letním plášti

Že každý z nás má určité hranice

Za které se nemá pokoušet dostat

Neboť by mohl přinést smutek

Sobě i svému okolí

 

A já jsem někdy stejná

Úplně stejná jako ten Mrazík

Pokouším se jako blázen

Znovu a znovu prolomit hráze osudu

A jaké překvapení

Ono to nejde

A já se znovu a znovu divím

že jsem se zase spálila

Spálila tak jak to udělal

Zvědavý Mrazík květům v plné síle. 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru