Jen tak si sedět

Jen tak si sedět

Jen tak si sedět někde na mezi

Uprostřed horkého léta

V poledne

kolem spousta vonících květů trávy sena

Jen tak si sedět zahleděna

Do dálky do nebe kde se jak korálky

Houfují oblaka na šňůrky větru

A na vzdálenost tisíc metrů

Tu není ani noha ani človíček

Jen rozteklý vosk ze svíček

Rozteklé představy co v hlavě jsou

O nás dvou

Mravenci v zádech zazebou

A zase chci si jen tak sedět sama

Být sama sebou

Když už ne s tebou pod hvězdama

Tak aspoň sama v hebké trávě

Se sedmitečkou na rukávě

Si jen tak sedět dýchat vůni

Až do večera sedět jen

A za tmy slyšet zpěv žab z tůní

Poslouchat šepot lesa

A pomaloučku klesat

Nořit se do spánku

A usnout

Spát v náruči hvozdíků

A kopretin a zvonečků a chrp

A sem tam cítit žhavý kvítek máku

Jak z něj sálá

Červené teplo

To bych si přála.

---