Jeskynní život

Noční můry poletují po ohnivém nebi

a svíce uvnitř tebe hoří

nad spáleništěm propadlých duší

Výkřik hrůzy si přijal s nadšením

a obavy vyřkli vše

testament píšeš neviditelným písmem

a zobák prokletého havrana už sotva sípe

Kůň s chocholí zaržál připraven k běhu

ale brzdí ho zemská přitažlivost

lampiony zamžikají posledními mordy

a stísněnost si podala ruku se stínem

Měsíc všechno ví

ale je moc daleko

od srdcí

nemůžeš vstát z postele

Holínkou v louži chceš vydupat chrám z roztátého sněhu

a ukazováčkem zamačkáváš solar

Pro potěchu zajdeš k vetešníkovi

který ti prodá vůni včerejška

promazanou olejem zapomnění

Zpátky potkáš jen mrtvou mouchu

Zasyčení výparů upálených pneumatik

vryje se ti do paže

když chceš vejít rázným krokem

o kterém se ti zdálo

Všechno usnulo

jen ty řveš nad první vráskou.

Uhynuté nabytí vyvolaných ideálů

zkresluje mamutí kresby

V bažině nekonečnosti citů

si našel sám sebe

jen nevíš kde a jak

to co bylo je jen v budoucnosti