NOVOROČNÍ BAJKA: O JEŠTĚRKÁCH

mám novoroční pohádku pro všechny

kdesi na slunný poušti sahary se z vajíčka vylíhnul malej ještěrkáč. když se mu rozlepily oči, začal vnímat okolí. otec a matka žili samostatně někde v nedostažitelný dálce. ještěrkáč vyrůstal jako každá ještěrka, docela sám. 

jednou v období deště spadnul ještěrkáč
do napršený louže a dobrejch deset minut se čvachtal, než se z ní dostal. od tý doby měl ještěrkáč jeden velkej sen. chtěl najít moře, aby v něm mohl den co den plavat. ostatní ješkerky si hleděly svýho, ale von se vydal na dalekou cestu - na pobřeží.

vůbec by nechtěl slyšet, že ještěrky nejsou vodní živočichové. nevěděl kudy má jít, a tak si vybral jeden směr, kterýho se držel. šel pořád dál a dál. občas zastavil, aby popadnul dech a něco si ulovil.

dny utíkaly a za krátko se moře poprvé objevilo za obzorem. ještěrkáč spatřil tu krásu a zažíval eufórii.

pořád jen utíkal a utíkal, aby už tam byl. ve vší tý radosti zapoměl na základní věci - na odpočinek a na potravu. moře nebylo tak blízko, jak to na první pohled vypadalo. někde v půlce cesty začal ztrácet rychlost. žár slunce ho spaloval a on byl pořád unavenější a unavenější až jeho tělo padlo, a vítr ho pomalu obsypal pískem.

ještěrkáč měl svuj sen a udělal pro něj všechno. chtěl tolik, že pro něj už neexistovalo nic jinýho. umřel, ale naplnil podstatu každýho snu. jít, jít a jít, až do konce.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 |  

bez snů by se žilo hrozně, ale ty nejkrásnější vás můžou zahubit.

0